Anotace: holka na zabití...
půjdeme spolu tou cestičkou mezi stromy
úplně sami potmě
až na její konec
až tam
však víš, jak končí tím srázem do propasti
stoupneme si na kraj
od špiček bot se budou kutálet kamínky
uslyšíme jen, jak cinkají o skálu
jak se ten cinkot ztrácí
až pak, neuslyšíme nic
nekonečně posvátné ticho
nic víc
budeme tam stát s hlavou zvrácenou
hvězdy nám vybělí zuby
napořád
a my nebudeme počítat
udělají to rády
zadarmo
budem se držet za ruce
a Ty
Ty mě udržíš...
Och, ta je úžasná, jde úplně do dřeni... nádherná báseň...
Malá mořská vílko, prosím, ukládám si ji, budu se k ní vracet, děkuji mnohokrát! Krásný den :-)
30.04.2017 07:28:13 | Helen Zaurak
no vidíš vílunko a já pořád proč maj mladí zamilovaní tak bělostnej chrup-když se často smějou...ihíííí :-)*ST*
29.04.2017 19:30:39 | Frr