střep

střep

Anotace: https://www.youtube.com/watch?v=1-xGerv5FOk&list=PLYp43uNYx1rdEThhdtibutCr_HP7xUWoU

Je toho hodně o čem nemluvíš. Řekla bych, že to stejně všechno je jinak, než jak to vypadá. Víš, co bych udělala? Třeba toho učitele znova chytla. Jak on nás. Když ses k němu jednou přiblížila, už se z toho nedalo dostat.

Zdi se v teple roztékají, přelévají se mi přes nohy. Plazí se, plazí, jako had. Mám jich plné boty, stejně jako té krve tenkrát.

Vlastně je to fajn, víš co. Ono se zas tolik nezměnilo.

Přehazuju prsty a nejsou moje, pohlcují mi oči a plivou sliny nasáklé potem. I tvář se roztéká. Jedu pozadu. Říkala jsem, že nesnáším jezdit pozadu, vždycky se mi dělá špatně. On nic netuší a sedí klidně vedle mě. Brno se vlní, má spoustu barev Brno, má spoustu barev, vlní se před nosem. Sklo a houpej se houpej, je konec, jen schody nahoru. Jde to ztěžka, kožená sedačka mě pohltí a nechci vstát. Nechci, jen se houpat jako dítě na klíně. Dopředu dozadu, du dum, du dum, du. Pražce hýkají, žijí vlastním životem, topím se, zalykám se uprostřed vlastního moře. Držím to prsty, těmi prsty které nejsou moje, držím to a pak v jednu chvíli prolomí se hráz, prolomí se břehy a celý svět mi mezi nimi proteče.

Ty se ztratíš, říká Eva. Bere mě do macatého objetí. Mohutná prsa mě na chvíli pohltí a stisknou ve svěráku. Nemůžu dýchat, až Pavel mě vysvobodí. Možná má tak trochu pravdu, měla bys poslouchat.

Pražce ztichly, klopýtám dolů a zdá se mi, že se zem vzdaluje. Je tma, černá a plná vůní. Letí mi nosem do mozku, prohání se mezi zplihlými neurony a hledají cestu ven, skrz hrudník. Stahuje se a svírá, skoro jako Eviny prsa. Směju se tomu, směju se té myšlence jako blázen a potácím se dál, podchodem, mezi obrázky namalované podivnými bytostmi. Prehistoričtí tvorové ožívají, lákají mě do tlam, ze zubů jim odkapává hnis. Musíš to vymačkat, víš, musíš to vymačkat. Kde je hnis, tam řež. Znovu se začínám smát, ale nemám hlas. Zůstal tam, někde uvnitř těch tlam. Skřehotám jako noční pták, melu zobákem naprázdno a prosívám imaginární zrna.

Vlastně je to fajn, říkám, a polámané větve mi křupou pod nohama. Jsou seschlé horkem a drolí se na prach.

Vlastně je to fajn.

Ono se zas tolik nezměnilo.




Autor odnikud, 01.08.2018
Přečteno 485x
Tipy 12
Poslední tipující: bogen, Jort, Frr, Amonasr, Akyš, Helen Zaurak, Philogyny1
ikonkaKomentáře (7)
ikonkaKomentujících (4)
ikonkaDoporučit (0x)

Komentáře

ale jo...dokážeš se obohatit cestou do pravěků...i pravěký hnis je vzácný a navíc výhodně vyschne o návratech do naší jinak vaklavé přítomnosti...ST* :-D*

02.08.2018 04:14:20 | Frr

heh, jsem jak pravěký hnis, to mi ještě nikdo neřekl :))

13.08.2018 21:06:02 | odnikud

Hm, ty polámané větve, co Ti křupou pod nohama, nevím proč, asociovaly mi podobu devonského živočicha, vlastně, už vím, Tvůj hlas zůstal uvnitř prehistorických tlam! Tak tedy, Tiktaalik byla devonská nozdratá ryba. Struktura jejích předních ploutví naznačuje, že se mohla pohybovat na souši, bývá proto pokládána za spojovací článek mezi rybami a tetrapody. Někdy se s nadsázkou hovoří o rybě, která umí dělat kliky :-)) - najdeš na Wikipedii, i její obrázek.

Když se cítím psychicky zle, zkouším si vědomě představit, co mě dokáže pokaždé ohromit. Může tím být i jen samotná geologická minulost Země, její postavení ve vesmíru atd. atd. To jsou věci tolik úžasné! Jen si vem, než jsme se tu objevili Ty nebo já, všichni lidé, jak dlouho to Zemi a celému vesmíru trvalo! :-) Tak proč nebrat život více s úsměvem, byť je nám mnohdy spíše do pláče.

Jinak, řekla bych, že se změnilo, milá Odnikud, život je určitě složitější...

Píšeš pěkně! Děkuji :-)

01.08.2018 20:16:17 | Helen Zaurak

já děkuji za tak košatou reflexi, neustále mě tu někdo překvapuje :)

13.08.2018 21:06:53 | odnikud

Jdu po ulici
vnímám lidská těla
každé pláče jinak
nachýleně
až do marného smíchu
sama nad sebou
-
některé fotím rozmazaně
pulsujou v nich křídla nepokoje havranů a vran...

01.08.2018 19:54:56 | Philogyny1

opravdu krásný, uložím si to..do hlavy..tady bych to beztak už nikdy neotevřela :)

13.08.2018 21:07:26 | odnikud

Svatko to je nádherný text....prosím uložím si ho...díky ST*

02.08.2018 04:16:03 | Frr

© 2004 - 2024 liter.cz v1.6.1 ⋅ Facebook, Twitter ⋅ Nastavení soukromí