Návštěvnost
Ztracený čas ?
Ztracený čas ?
Anotace: Ztracený čas ? Denně jezdím metrem 25 minut ze Zličína na Florenc. Co je to z...
Ztracený čas ?
Denně jezdím metrem 25 minut ze Zličína na Florenc.
Co je to z lidského pohledu necelá půlhodina?
Ale já samozřejmě jezdím ještě nazpátek a je to skoro hodina ztraceného času denně.
Kdysi jsem četl ty zbytečné a nečitelné zdarmanoviny. To je nanic. Pak jsem začal znovu číst knihy, ale po pěti minutách mi většinou vypadla z ruky a já jsem začal zabírat – tedy usínat.
Po objevení šachu na mobilu, jsem se naučil tahy a dnes na čtvrté úrovni úspěšně prohrávám skoro každou hru. Ta bestie mě vždy dostane nějakým zákeřným-dopředu naprogramovaným tahem. Mrcha.
Začal jsem tedy vymýšlet povídky a zjistil už třikrát, že jsem přejel svou výstupní stanici. Hlavou se mi honí nápady a najednou : „stanice metra Palmovka“.
„No vida, jak to krásně ubíhá,“ říkám si, „ale taky trochu špatně,“ protože občas se mi tohle zmizení z reality stává i za volantem.
No a to už nemluvím o tom, když manželka zjistí, že neposlouchám její vyprávění ve stylu: „co se stalo v práci,“ !!!
Já se snažím, opravdu se snažím, ale snění je tak návykové.
Možná, že by stačilo jen „menší než malé množství," jenže se bojím, aby mi ho policie v rámci boje proti snění...nezabavila.
Denně jezdím metrem 25 minut ze Zličína na Florenc.
Co je to z lidského pohledu necelá půlhodina?
Ale já samozřejmě jezdím ještě nazpátek a je to skoro hodina ztraceného času denně.
Kdysi jsem četl ty zbytečné a nečitelné zdarmanoviny. To je nanic. Pak jsem začal znovu číst knihy, ale po pěti minutách mi většinou vypadla z ruky a já jsem začal zabírat – tedy usínat.
Po objevení šachu na mobilu, jsem se naučil tahy a dnes na čtvrté úrovni úspěšně prohrávám skoro každou hru. Ta bestie mě vždy dostane nějakým zákeřným-dopředu naprogramovaným tahem. Mrcha.
Začal jsem tedy vymýšlet povídky a zjistil už třikrát, že jsem přejel svou výstupní stanici. Hlavou se mi honí nápady a najednou : „stanice metra Palmovka“.
„No vida, jak to krásně ubíhá,“ říkám si, „ale taky trochu špatně,“ protože občas se mi tohle zmizení z reality stává i za volantem.
No a to už nemluvím o tom, když manželka zjistí, že neposlouchám její vyprávění ve stylu: „co se stalo v práci,“ !!!
Já se snažím, opravdu se snažím, ale snění je tak návykové.
Možná, že by stačilo jen „menší než malé množství," jenže se bojím, aby mi ho policie v rámci boje proti snění...nezabavila.
Komentáře (3)
Komentujících (3)
Doporučit
TiskKomentáře
denně jezdím k Andělu...dívám se na lidi a přemýšlím, na co asi myslí oni:-)
24.08.2014 07:34:42 | básněnka
já popojíždím MHD po Brně, dřív jsem si vozila knihu, teť tablet - mám tam i knihy i hry, takže pokud neklimbám (to hlavně poránu nebo v tropických vedrech), tak čtu, střílím rozzlobenými ptáky po prasatech nebo mastím karty a u mne to bývá minimálně hodina a půl ale někdy i 3-4 hodiny
naštěstí mi do ničeho nekecá žádná manželka :o)
10.08.2013 10:35:13 | hanele m.
jo, návyk se vytvoří, a pak se s tim buď naučit žít, nebo to vyléčit...:-)
22.06.2013 13:05:22 | Robin Marnolli