3. příběh - Hruštička k nakousnutí

3. příběh - Hruštička k nakousnutí

Anotace: ...tak Růženko, jak je ti na pokladně? Dnes vzpomínám na hrůzné začátky...ale s humorem.

Sbírky: Fejetony z Tesca

Před samotným nástupem na pokladnu do Tesca mě čekalo zaučení na pokladnách. Měla jsem se třikrát přijít podívat, jak se co dělá, jak se skenuje zboží, hledá v listovnici, markuje, kontrolují vozíky, zdraví zákazníci a dalších milión činností, které si člověk při denních nákupech v supermarketu neuvědomuje.

Zatím na sobě nemám oblečení jako zaměstnanci Tesca. Stojím za pokladní a dívám se. Přiblble se usmívám na zákazníky. Zatím nic jiného nemůžu dělat.

V ten den jsem se oblékla docela žertovně – tričko s dlouhým rukávem, na kterém září zelené hrušky.

Zaučující paní je hodně nervózní, asi ji dnes unavuji, končí jí směna a má mi něco povídat.

„Hned se za tu pokladnu posaďte!“ řekne koordinátorka „Paní je tu dnes podruhé, tak má sedět a ne stát“.

Ale co teď? Baba-pokladní na mě hledí a mně nejde ani pípat zboží, neumím nic najít v listovnici nad pokladnou, jsem roztřesená jak ratlík, cítím se jak před maturitou.

„No to jste se toho naučila! To je tím, že koukáte bůhvíkam. Jak to děláte?“ ruce se mi třesou, čím dál víc.

Chápající zákazníci nevědí, jak by mi mou práci usnadnili. Jak by mi v mém trápení pomohli.

Přichází další zákaznice.

„Dobrý den. Dnes poprvé? To dáte, nebojte, taky jsem kdysi dělala na pokladně a taková HRUŠTIČKA k nakousnutí to určitě zvládne!“

Paní si všimla mého trička. Hodně mi těmi slovy pomohla. Jinak bych to vzdala a po milé Lidce bych hodila nenamarkované uzené a prchla před tou ostudou. Za ty peníze by to opravdu nestálo.

 

Autor Šípková Růženka, 19.10.2017
Přečteno 406x
Tipy 6 ... Tip / Supertip
Poslední tipující: Amonasr, piťura, Anděl, dprochazka
ikonka Komentáře (9)
ikonka Komentujících (4)

Komentáře

Díky, že pozoruješ mé psaní. Moc si toho vážím. Vím, že máš dar slova a takové lidi si cením. A víš, že já píšu jen ptákoviny a pro zábavu. Moc děkuji za tvé postřehy, milé Jezero.

20.10.2017 09:11:11 | Šípková Růženkareagovat

Ale prdlačky dar slova, jen se trochu snažím, abych někdy napsal něco, co má hlavu a patu.

20.10.2017 09:13:00 | Jezeroreagovat

...a to je přec dar nebo ne? Písmenka jsou pro mě každodenním povzbuzením. A ráda pozoruji, čtu, hodnotím i cizí písmenka. Ty jsou pro mne inspirací, invencí...

20.10.2017 09:14:37 | Šípková Růženkareagovat

Dar, proklétí, osud, nebo si tím léčím komplexy...nevím.:D

20.10.2017 09:21:05 | Jezeroreagovat

Trochu mi to připomíná nedávné reportáže Saši Uhlové. Není to sice žádná velká literatura, ale přečíst se to dalo... a tím dalo myslím, že je to lepší než většina zdejší románové tvorby, která je úplně o ničem. Jen v té první větě se pokladna zbytečně opakuje a větu by bylo lepší típnou za slovem zaučení. A potom konec... co by za jaké peníze nestálo? Jako pracovat tam za ty peníze, nebo to uzené za ty peníze nestojí, nebo je za hození uzeným po někom speciální pokuta?...je to tam prostě divně...

20.10.2017 09:09:17 | Jezeroreagovat

Růženko, triko s hruštičkami- to musela být krása! A paní měla pravdu! Zvládla jsi to! Jsi šikulka, to si myslím už dávno...a mimochodem hrušky miluju!

19.10.2017 06:24:00 | Andělreagovat

Anděli, hrušky taky miluju...a to tričko, když si oblékám, tak se směju z plných plic, protože si na to vždycky vzpomenu...
Děkuji Ti.

19.10.2017 06:26:07 | Šípková Růženkareagovat

Začátky jsou všude složité...

19.10.2017 06:08:50 | dprochazkareagovat

...to ano, to ano, ale já už jsem to radši vzdala. Nebylo to pro mě. Jen taková zábavná zkušenost...co všechno nedám.

19.10.2017 06:22:33 | Šípková Růženkareagovat

© 2004 - 2019 liter.cz v1.4.5 | Facebook, Twitter