JAK JSEM BYLA IN

Anotace: Mé dnešní setkání s dokonalým životem...

Bylo tak krásně, jako už dlouho. Bylo totiž poslední dobou krásně pořád. Už to pomalu přestávalo být krásné. Ale i tak bylo krásně. Všechno kvetlo, příroda nabízela svoje dary na každém centimetru mojí malé zahrádky a ve mně se vzedmula touha její nabídky využít, být jako všichni ti uvědomělí lidé, kteří meditují za zvuků ptačího zpěvu a popíjí smoothie připravené z vlastnoručně nasbíraných bylin zalévaných křišťálovou vodou nabíjenou měsíčním světlem a pak o tom píšou příspěvky na facebook. Měla jsem chuť propojit se s veškerým nelidským světem kolem mě mnohem, mnohem hlouběji, na pradávné úrovni známé lidem v dobách prvních tyčových mixérů...

Řádně jsem se na ten posvátný rituál vybavila. Navlékla jsem svoje široké "harémky", ve kterých se cítím volná a svobodná, za větrnějších dní mi dávají zaslechnout šumění v rozlehlých lánech mých od zimy neholených lýtek. Protože neopominutelnou ingrediencí každého jarního smoothie musí být drobná jarní kopřiva, plná vitamínů, které se projevují hlavně tím, že taková kopřiva dokáže vytvořit mnohem efektivnější popáleniny než kopřiva letní, chtěla jsem se vybavit i rukavicí. Jenže jako na potvoru zrovna žádná nebyla v dohledu a protože jsem cítila, že ta jediná správná chvíle pro sběr bylin v tomto složení, tedy poslední úterý v dubnu, 14:34, se kvapem blíží, popadla jsem první použitelnou náhradu, na kterou jsem narazila.

Vyzbrojená harémkami, tlustou ponožkou na pravé ruce a divokou duší zahlcenou voláním předků jsem vyšla na zahradu. Obřadně jsem sbírala květy pampelišek, lístky jitrocele, popenec a samozřejmě kopřivu, protože s ní a jen s ní se člověk stane opravdu osvíceným. Moc jsem se těšila, jak se veškerá únava pod návalem vitamínů, minerálů, antioxidantů a vesmírných energií změní v jásající endorfiny a uspořádá nekončící párty v mém těle. Samozřejmě intelektuální, povznášející párty, žádnou bezduchou zábavu s hlasitou hudbou a drogami, které chrámu mého těla nijak neprospívají... Celou tu nádheru jsem odnesla domů a s pocitem, že měním svůj život, obřadně rozmixovala.

Nu, tak si tu teď popíjím travní koktejl, pocity jsou smíšené, instantní nirvána se nekoná... Asi to bude jako s bokovkama. Některé trendy prostě nejsou pro mě. Jestlipak zbyla nějaká čokoláda?