Anotace: Ta nevděčná bolestivá láska...
Pořád někde čteme o lásce až navěky. O lásce až za hrob, kdy spolu dva zestárnou. Ale je tohle vůbec skutečnost? A pokud ano, jak se jím to daří? Dělají Ti dva pro sebe úplně vše, udělají cokoliv pro toho druhého?
Já osobně na lásku až za hrob nevěřím. Ale chtěla bych poznat lásku, kdy ten druhý pro mě neudělá cokoliv. Ale to, aby mi má polovička naslouchala. Vnímala, co cítím, co si přeji. Jen tak by mi koupila mojí oblíbenou čokoládu, pozvala bezdůvodně na kafe, jen protože chce být se mnou. Když mi dokáže plnit mé sny, aniž bych si o to řekla. Tohle je pro mě ta pravá láska, o které se všude mluví a v každé písničce se o ní zpívá. Ale kdo z nás už takovou lásku zažil? Když já potkám někoho takového a láska bude vzájemná, už ho nikdy nepustím...teď jen doufat, že někdo takový skutečně existuje... pak budu věřit i v lásku až za hrob...
No já už dneska nečekám, že mně někdo něco splní, splním si to sama, nakonec jsem zjistila, že každý má "na starosti" sám sebe..Láska málokdy vystupuje z pohádek, jenom občas nakoukne mezi nás...
01.03.2016 14:46:57 | lesní víla
Myslím, že láska znamená, když se mají dva rádi i se svými chybami. Pak už nepotřebují cokoli dalšího pro sebe dělat, očekávat a chtít. :O)
06.12.2015 13:59:15 | Tichá meluzína
Nemluvím o chybách...ano chyby patří k lásce,ale mluvím o těch maličkostech, které dokazují tu lásku k druhému člověku
06.12.2015 15:41:01 | Lilyan