Návštěvnost
KDYBY - CHYBY
KDYBY - CHYBY
Anotace: @&@
KDYBY - CHYBY
Někdy si lidé říkají, že kdyby mohli znovu prožít svůj život, poučili by se z chyb, které kdy udělali, a prožili by ho líp. Možná se to hezky poslouchá, ale hloupost je to náramná. Copak se ze svých chyb už nepoučili? Pokud snad opravdu ne, tak jsou to hlupáci a nepoučili by se z nich, ani kdyby si svůj život zopakovali ještě stokrát.
Soudný člověk se přece z chyb snaží poučit už v tom životě, který právě žije. Když se poučí, stejnou chybu už zpravidla neopakuje, ale to mu nijak nezabrání v tom, aby dělal chyby jiné, z nichž je mu teprve souzeno se poučit. Nebo taky ne.
Kdybych si tedy mohl svůj život zopakovat a vyhnout se chybám, které jsem kdy udělal, nevyhnul bych se tím ale chybám, které jsem v tom svém současném životě udělat nestačil. Zkrátka bych chyboval znovu, jenom nějak jinak. I z toho bych se snažil poučit, můj život by tak šel nejspíš jinou cestou, ale stále jen tou mou, byl bych to pořád v jádru jen já, ten věčně naivní a důvěřivý trouba, jakým jsem i teď. Žil bych jen možná někde jinde, živil se něčím jiným, měl víc nebo míň, prožil bych asi jiné lásky, měl jiné kamarády i jiné nepřátele.
Ty poslední vem čert, ale ztráty svých lásek i kamarádů, které jsem kdysi měl, i těch, co mám právě teď, bych nesl asi těžce. Prošli a procházejí mým životem, stali se kusem mého já a tuto část sama sebe mám rád stejně, jako i svůj zbytek.
Takže nikoliv vážení - žádné repete, nic takového bych nechtěl. Raděj si vychutnám i vytrpím až do samého dna ten život, k němuž jsem se zrodil. A na ten příští se začnu těšit až tehdy, jakmile k němu dozraje můj čas.
Praha, 31.10.2015
https://www.youtube.com/watch?v=X2kbvcEaLfs
Komentáře (29)
Komentujících (13)
Doporučit
Tisknelituji,chybuji,ale mám kolem sebe pár milých přátel,pár svých pejsků,takže ho vlastně miluji a těším se na další čtení!:-))
14.06.2017 13:54:34 | střelkyně1
Milá Střelkyně, jak jsi zabloudila až sem...? Mezitím jsem totiž sám stačil zapomenout, že jsem něco takového někdy napsal :-D To je tedy od Tebe hezké, stejně jako je prima Tvá reakce - obého si vážím, děkuju. Rozumíme si :-)
15.06.2017 16:10:36 | Amonasr
Z chyb, které člověk udělá, by se rozhodně měl poučit v tom životě, který žije - pokud mu k tomu ovšem sama podstata oněch chyb poskytne příležitost.
Množství hlouposti v uzavřené soustavě je konstantní, mění se pouze její formy, říká se :-) Jde o to, jestli je člověk ochoten se z chyb poučit a přijmout fakt, že je nejspíše nahradí jinými, o nichž ještě nic neví, nebo jestli dá přednost neustálému a vznešenému opakování stejných chyb s tím, že jejich důsledky už zná, z čehož dedukuje, že se mu nic horšího nestane... mylně; přesněji řečeno, nelze opakovat stále stejné chyby s tím, že se octneme v jakémsi relativním bezpečí a nenarazíme na chyby nové, ony k těm starým ještě přistupují a pokud k nim zaujmeme laxní postoj (nebo si je nepřipustíme), začnou tvořit celkem úctyhodný seznam vedoucí čas od času do pekel.
Já osobně mám na svém kontě řadu chyb - totiž, možná to chyby byly v tom smyslu, že šlo, zjednodušeně řečeno, o nepříjemné situace, kterým jsem se mohl vyhnout - ale rozdělil bych je přesto na dvě velké skupiny... na ty, které bych neváhal znovu opakovat, protože nejsem přesvědčen o tom, že znamenají snížené IQ, a na ty, které bych zopakovat nechtěl a dávám si při řešení podobných situací pozor... abych se dopustil chyby jiné, menší nebo - a to je ideální - žádné :-)
Dobře napsáno, Amonasre :-)
07.11.2015 17:49:24 | paulmatthiole
Děkuju za skvělé rozvinutí a doplnění myšlenek tohoto fejetonku – úvahy či co to je :-) Naprosto s Tebou souhlasím, v tom zamyšlení jsem to poněkud zjednodušil a líbí se mi, že jsi vyhmátl přesně ta místa, která si říkala o precizování či určitou polemiku. Ano, i já zcela vědomě opakuju některé chyby a ač to bude znít neskromně, přímo za hlupáka se přitom nepovažuju :-D Když jsem to psal, měl jsem před očima právě pár lidí ze svého okolí, kteří se už do těch pekel více či méně dostali a přesto ani poté si ty skutečné chyby, jichž se dopustili (a stále se jich dopouštějí), nejsou ochotni přiznat a hledají je vždy jen v „druhých“ či „nepřízni osudu“…
Takovéhle dialogy k věci mám, Paule, obzvlášť rád :-)
07.11.2015 18:14:26 | Amonasr
Hezky vystiženo. Ono v tom jiném životě by zase byly jiné chyby a tak pořád... Taky - co je vlastně chybou? A nebylo to třeba tak správně? Atd... :-)
01.11.2015 10:38:08 | A42
Ano, vnímám to úplně stejně. Děkuji :-)
01.11.2015 10:39:00 | Amonasr
Moc hezky napsaná úvaha, děkuji, ráda jsem si přečetla :-)
01.11.2015 08:36:52 | Helen Zaurak
Děkuji, vážím si Tvého přijetí :-)
01.11.2015 10:34:54 | Amonasr
......ach ta "kdyby".....to ve mně vyvolává myšlenku na stav lítosti
a sebelítosti....ano,lítost sama o sobě není špatná emoce...jen,
nesmí trvat moc dlouho a sebelítost už vůbec ne.....to je
cesta dlážděná jen samým trápením bez naděje,že to skončí.
Sebelítost je jak rozbujelá liana,která nás uvězní v stísněném prostoru,
to je potřeba honem rychle z tohoto území vykročit ven,nadechnout se
a vymanit se,protože je to vysilující a ubíjející.Útěk od epicentra
sebetrýznění.......zase text k zamyšlení a uvědomění si sbe sama.
Jo a chyb je jak maku,sem tam jsou sezobnuty,takže se zredukují../smích/
31.10.2015 21:46:30 | jitoush
Ty to vždycky tak pěkně někam ještě rozvedeš, Jitko :-) Sebelítost mi taky není sympatická – navíc mám pocit, že se litují často ti, kteří opakují stále tytéž chyby a jejich důsledky svádí na kdekoho, jen ne na sebe… :-) Sezobávání chyb je pěkná metafora ;-)
01.11.2015 00:33:18 | Amonasr
Skvěle napsaný Pepo...já chybovala, chybuju a chybovat budu..ale svoje chyby mám ráda, posunují mne dopředu, i když mi občas dělají ze života pěkný mumraj.. i přesto jsem se naučila z nich vytěžit co nejvíc a už se v nich věkem dokážu víc zorientovat.. díky, opět jedna z Tvých hloubavých myšlenek, která mi dovolila zastavit se a zamyslet se nad životem...a to je moc dobrá věc, žádná chyba..:-))ST
31.10.2015 19:55:00 | Nikita44
:-D Chybují všichni, ne všichni jsou ale ochotni si to přiznat ;-)) Mám mnohem raději Ty, co se nebojí uznat svou chybu a třeba se za ni i omluví, to není slabost. Slabost je naopak zatloukat a úplně největší slabost je zatloukat sobě samému. Mít rád druhé předpokládá mít rád sebe, včetně svých chyb /všeho ale s mírou! ;-)) /. Dík za pěkné zamyšlení, Nikito, které mě přimělo se také zamyslet :-)
01.11.2015 00:32:55 | Amonasr
:-)díky
01.11.2015 20:53:24 | Nikita44
Ono všechno na světě, dobré i zlé, má svůj správný čas a místo, i když to tak třeba hned nevypadá. S odstupem člověk většinou zjistí, že to tak je. Jsou ale i tací, kteří to nezjistí asi nikdy a klidně budou do nekonečna opakovat stále stejné chyby, se stejně pitomým výsledkem. Nevím tak docela, co se jim honí v hlavě. Snad jsou i jaksi šťastní v té své míře nezodpovědnosti. Přišla jsem pro sebe na jedno. Učím se prvoplánově nesoudit a nehodnotit. Všechno v přírodě a vesmíru je si podobné a na sebe vzájemně navazuje. Jsme ze stejné hmoty jako prach, planety, cokoli..... Nedávno jsem poslouchala na youtubu zvuky vesmíru. Každá planeta, hvězda, pulsar má svůj vlastní zvuk, svoji hudbu, stejně jako všechno na světě má svou (jakoukoli) stopu. Tak si myslím, že i každý člověk se, sám pro sebe ideálně, snaží "znít". A tónů, melodií a stop je nekonečně......... :O) Oml se za delší povídání, ale chytilo mě nejak to tvé psání. :O) ST
31.10.2015 15:40:21 | Tichá meluzína
Krásně napsáno... ;-)
01.11.2015 10:39:56 | A42
To je krásné rozvinutí, Blanko - děkuju za ně :-)
31.10.2015 17:17:44 | Amonasr
Ach, ach, milý Amonasře, přečetla jsem si Tvůj text a komentář Meluzínky - já opravdu nevím, co se mi honí v hlavě, ale dělám pořád ty stejný chyby. A vím, že si zase budu říkat, že bych se měla poučit. Jsem vzorek lidstva par excellence :-(
Ale teď už vážně... od pondělka :-)
01.11.2015 21:32:29 | Pamína
Kdyby všichni dělali stejné chyby jako Ty, byl by svět ideálním místem k životu :-D
02.11.2015 00:47:51 | Amonasr
Nebavilo by mne být bezchybná, dokonalost v životě=nuda:-)...omyly a chyby tě přece postrkují dopředu...
31.10.2015 13:48:12 | básněnka
Nepochybně :-) Pokud ovšem vepředu není už jen sráz ;-))
31.10.2015 17:16:53 | Amonasr
tohle je skvělé!:-) po prvním odstavci jsem si pořád kladl otázku, proč by nebylo dobré to zopakovat a poučit se ze svých chyb?;-) Po tom třetím jsem ale zůstal koukat...opravdu je to tak jasné, ale málokdo to vidí, napsal jsi to geniálně:-)
-jo a poslední 2 odstavce...nádhera!;-) (podtržená krása lidskosti)
31.10.2015 13:09:58 | GiovaniDaVinci
..jo a omlouvám se za ohánění tím hrozným slovem "odstavec";-) (chtěl jsem to jen nějak rozdělit):-)
31.10.2015 14:03:43 | GiovaniDaVinci
Díky za takovou reakci - pěkně se mi to čte ;-) A proč by ses měl omlouvat? Copak to nejsou odstavce...? ;-))
31.10.2015 17:14:17 | Amonasr
no, protože mi to slovo odstavec přijde tak nějak "obyčejný" hlavně u takhle dobrýho textu:-)
-ale nevěděl jsem, jak jinak to popsat;-)
01.11.2015 00:52:51 | GiovaniDaVinci
;-) :-)
01.11.2015 10:34:27 | Amonasr
...i mně doznívalo v hlavě ono repete po přečtení...a máš víc než pravdu, protože se pořád tvrdí, jak se lidstvo poučí z historie, ale je to jen blábol podobný volebním slibům...i lidstvo začíná pořád znova jako sám jednotlivec...
31.10.2015 12:21:14 | Jort
Pěkně jsi to ještě poposunul :-)
31.10.2015 17:13:06 | Amonasr