Není bedla jako bedla.

Není bedla jako bedla.

V mládí jsem s rodiči často chodila do lesa,

bedly byly tenktát v lesích běžně. Nejlepší byly smažené.

Pak jsem je dlouho nenašla a do lesa chodila mnohem méně.

Až zase poslední asi tři roky jezdíme na houby pravidelně.

Houby podobné bedlám se občas objevily,

ale já nějak ztratila jistotu, že jsou to 100% ony.

Jednu jsem si vzala domů, hledala v atlase i na internetu,

porovnávala s obrázky, ale jistotu jsem úplně ztratila.

Doteď jsem neměla ani ponětí kolik je druhů bedel a že jsou

taky jedovaté. Kromě běžné bedly vysoké existují ještě bedla chřapáčová,

klamavá, pleťová, Badhamova, Bresadolova,

bedla Josserandova nebo ostrošupinatá. Tyto všechny jsou jedovaté

a všechny hodně podobné.

Tyto informace mě od sbírání bedel nadobro odradily,

protože nemám šanci ty jedlé

rozeznat. Mnohé jedovaté houby jsou po ochutnání hořké,

ale jiné jedovaté mají i docela příjemnou chuť.

Takže babo raď, jak se říká.