Dokonalý muž

Anotace: Věnováno mým přátelům. Buďte pořád takoví.

Kdo nemá jediného přítele, toho život nestojí za to, aby byl živ.
Demokritos

Také jsem slyšela, že přátelství zraje jako víno a v nouzi poznáš…. však víte.
Říká se to tak jednoduše, přitom přátelství je složitá věc.
Znamená lidské osudy, trápení, štěstí.
Někdo trpí bez přátel a někdo s přáteli.
Vypozorovala jsem na sobě, že budu ten druhý případ. Neobejdu se bez lidí. Nedokážu nad věcmi mávnout rukou a přejít je. Musím se o nich s někým poradit.
Stokrát, ne už tisíckrát mě někdo podržel.
Ale byl to pravý přítel?
Popravdě netuším, jestli jsou to praví přátelé. Spíš ne, ale dokáží naslouchat.
Přátelství mezi mužem a ženou neexistuje?
Nenechte se vysmát.
Jistěže ano, já jsem toho přece důkazem.

Za svůj krátký život jsem poznala několik lidí. Považuji je za víc než známé. Jestli to tak mají i oni, to nevím. Neptala jsem se jich. Nechci to totiž vědět. Chtěla bych vylíčit několik z nich. Ty, kteří mě nejvíc ovlivňují a učí procházet životem.
Celkem dlouhou dobu jsem přemýšlela, jak bych je popsala, abych přímo nejmenovala.
A dnes mi to došlo. Každý má svou barvu a já je v nich přímo vidím.

Tak tedy.
Duhová přehlídka začíná.

Zelený muž – jeho vlastnost uklidnit mě přímo uchvacuje. Stačí se na něj podívat a ten jediný pohled dodá odvahu.

Modrý muž – jehož vtip a nadhled musí vlít do žil snad každému optimismus. Rozehnání špatných myšlenek? Tak k němu.

Žlutý muž – která z žen by nechtěla mít ten pocit, že na ni někdo myslí a žárlí kvůli ostatním? To on ovládá, ale přitom nepřehání.

Červenočerný muž – umění dostat do varu a rozkmitat správné myšlenky ve správnou dobu, to on ovládá velice dobře. Dvě tváře? Ráda je poznávám.

Růžový muž – umí zbožňovat jako nikdo. Rozmazlování ho baví. Dělá to rád, drží se hesla, že přátelství se musí hýčkat.

Šedý muž – dává tvrdě najevo svůj názor a stojí si za ním. Neumět se rozhodnout? To nezná.

Oranžový muž – ví, že emoce se nemusí skrývat. Proč taky? Všichni jsme prý jen lidé, nechce v sobě nic dusit.

Jenomže, jak se říká, všechno má své pro i proti. Růžovému chybí vlastnost zeleného. Modrý nepoznal to správné v oranžovém. A tak dále, a tak dále.

A tak se, hlavně žen a dívek, ptám…
Kdybychom je všechny spojily, nevznikl by dokonalý muž?
Určitě, ale nebyl by „svůj“.
A nemáme je rády hlavně za to, že nikoho nekopírují?

Vzdávám všem těm vypsaným čest.
Za to, jací jsou…