Dušičkové povídání

Dušičkové povídání

Anotace: Možná že je to spíše takové skoro pohádkové vyprávění, ale nic jsem si nevymyslel. Vše se stalo tak, jak jsem napsal.

.


Je dušičkový čas. Všichni vzpomínáme na své blízké, kteří nás již opustili. Ať již to bylo dávno, před věky, či včera, před měsícem, před rokem, nebo před deseti lety. Vzpomínáme s láskou a smutkem, je nám teskno a jsme smutní.

Často vzpomínám na svého tátu. Třeba když mi bylo pět, přijel do Prahy Gagarin. Byli jsme se na něj podívat a já byl zklamán. Tátu to zamrzelo a po příjezdu domů mi udělal ze špejlí a papíru raketu jako draka. Druhý den jsme šli na louku pouštět první československou raketu. Stali jsme se tenkrát středem pozornosti a já byl na svého tátu hrdý. Dodnes si to pamatuji a vyprávím tento příběh každému, kdo má chuť poslouchat.

S tátou jsem zažil i další příhody, ale tahle je vlastně první celistvý příběh, který si pamatuji ze svého života.


Stejně tak často vzpomínám na svou mámu. Ta je ještě živá, o to jsou však vzpomínky veselejší. Mámě bylo v létě 78 let. Má nejrůznější neduhy a bolesti celého těla, které řeší po svém. Když se jí špatně chodí, tak jezdí na kole. Když ji bolí žaludek, nají se. Tvrdí, že až budou tlustí hubení, hubení budou studení.

V létě se vydala na týden do svých milovaných Vysokých Tater. Nebyla tam skoro čtyřicet let. Nějak ji scházel čas. A že prý se tam ještě chce podívat, dokud ještě trochu může. Hned druhý den se vydala z Tatranské Lomnice na Skalnaté pleso. Vyšla ráno a na Skalnaté pleso vylezla až po páté hodině úplně vyčerpaná. Dolů chtěla jet lanovkou. Ve stanici lanovky se po dlouhém bušení od strojníka dozvěděla, že lanovka jezdí jen do čtyř a že dolů může jet až ráno. Řekla mu, že tedy přespí na schodech lanovky, aby nezmeškala okamžik spuštění. Že se musí dostat do hotelu do devíti hodin na snídani. Strojník se asi zalekl mezinárodního incidentu, že by neposkytl pomoc zahraniční důchodkyni, která mu tak umrzla vyčerpáním na schodech a vymyslel plán. Nahlásil podezření na vadnou kladku na jednom ze sloupů a požádal o spuštění lanovky, že to vše zkontroluje z kabiny. Naši milou bábinku nacpal do kabiny a odeslal ji dolů. Tak se stalo, že moje máma neumrzla v Tatrách a jednou si spokojeně ustele vedle táty. Možná ...

U mé mámy vlastně nikdy nevíte, jak to dopadne.


Mám je oba dva moc rád. Jsou to moji nejlepší rodiče, které jsem kdy měl!

.
Autor Zasr. romantik, 04.11.2010
Přečteno 825x
Tipy 54
Poslední tipující: te.re., Anjesis, Z kapky deště, Helena Lovecká, TetaKazi, Danga, Hazentla, Grafomanická MIA, Gabrielle, Jana M., ...
ikonkaKomentáře (14)
ikonkaKomentujících (14)
ikonkaDoporučit (0x)

Komentáře

k takovým věcem se nedá nic moc napsat....jen se chápavě usmívat a vzpomínat na Ty Svoje :-)

29.07.2012 21:27:05 | te.re.

Jó, tak tohle bylo moc hezký vyprávění :-) Že nás ti naši rodičové dokážou ještě překvapit...? No - já už bohužel jen vzpomínám a občas zalituju, že jsem se víc nezapojila...

20.11.2010 20:21:00 | TetaKazi

Taky jsme jednou málem umrzli v Tatrách - i s dětmi, byl to dost děsivý zážitek.
Ale tvé povídání je milé.

08.11.2010 22:11:00 | Jana M.

Tak tomu říkám srdeční záležitost :-)
Báseň vtipná,kouzelná,jemná nostalgie,prostě zahrnul jsi nás hřejivým pocitem.Diky!

07.11.2010 09:04:00 | Danger

Super, a to nekolikrát.
Dík.

06.11.2010 10:43:00 | stryc

Bezva rodiče.A krásné vzpomínky.
ST.

05.11.2010 23:01:00 | Paulín

...to o mrtvých studených a tlustých hubených, říkávala má babička taky...Hezky jsi to napsal...

05.11.2010 15:36:00 | kuskus pruhovaná

napsal jsi to moc hezky ...

05.11.2010 12:19:00 | nejsembásník

Krásný fejeton a před maminkou teda smekám :-o))

05.11.2010 01:15:00 | Iv

Tvé dílko vehnalo mi slzy do očí... tak moc bych chtěla něco napsat, ale slůvka váznou... vím, že ST! nestačí, ale v tutok chvílu, já nemám více co nabídnout... promiň.

04.11.2010 20:44:00 | NikitaNikaT.

Skvěle napsáno, Láďo. Pozdrav mamince je báječná.

ST!

04.11.2010 20:04:00 | hašlerka

Krásné a zajímavé vzpomínání...

04.11.2010 15:48:00 | Bíša

Láďo,tak to je fakt bomba.
Holt některé mámy se nedají..
Ať se ta tvá dožije stovky
..i víc..

04.11.2010 11:44:00 | Květka Š.

To je hezké. V takovém věku Tvé maminky úctyhodný výkon.

04.11.2010 07:27:00 | Jarka

© 2004 - 2024 liter.cz v1.6.1 ⋅ Facebook, Twitter ⋅ Nastavení soukromí