Jak svět ke drogám přišel?

Anotace: Je to jeden z mých prvních pokusů, zda jsem ještě po desítkách let nezapomněl psát slohová cvičení na daná témata, a od té doby na to na jiném webu jen sedal bez povšimnutí prach. Tak to zkusím oprášit a pověsit sem, abych to nepsal jen pro sebe. ;-)

JAK SVĚT KE DROGÁM PŘIŠEL?

 

Neznám odbornou definici drogy, ale představuji si pod tím cokoliv, na čem se člověk může stát závislým, tedy že to musí užívat i proti své vůli. Často díky tomu ani žádnou vůli nemá. Takže vlastně ani ta moje definice není dostatečně výstižná - může někdo konzumovat něco proti své vůli, když ji, tedy tu svou vůli, ani nemá? Ale to jsem se do toho začal zamotávat hned na začátku. Koneckonců nic neplatí absolutně, nebudu tedy hned vytahovat argumenty sám proti sobě.

 

Takže drogou se v tomto pojetí může stát něco ne samo o sobě, ale až tehdy, pokud to člověk musí spotřebovávat proti své vůli. Dané cosi tedy musí mít schopnost svého potenciálního konzumenta ovládnout, vnutit mu na sobě závislost. Dám příklad - jsou lidé závislí na heroinu, no tomu rozumí každý. Ale jsou i lidé závislí na čokoládě, na alkoholu, na cigaretách, na šlehačce, ibuprofenu, Chanelu č. 5 no a nevím na čem ještě. Drogou v tomto pojetí může být téměř jakákoliv látka, která se dá jíst, pít, vstřikovat do žil, čichat či jinak užívat. I když neznám nikoho, kdo je závislý třeba na konzumaci brambor, ale to ještě neznamená, že když já ho neznám, tak že takový člověk neexistuje.

 

Ale takové vymezení drogy je stále jaksi moc široké a asi by to ani ničemu příliš neposloužilo. Drogu chceme přece vymezit, abychom proti ní mohli bojovat, ne? A bojovat takříkajíc proti všem, nebo proti všemu, to už se dnes moc nenosí. Možná bych měl ten výběr zúžit nejen na to, zda je člověk na něčem závislý, ale zda si tím i škodí. Tak dejme tomu, že člověk závislý na konzumaci brambor si tím nikterak neškodí, takže brambory vypadávají ze seznamu drog. A tak dál. Ale třeba nadměrným mlsáním čokolády si člověk evidentně škodit může - tloustne, podlamuje si tím všemožně zdraví, kazí se mu zuby. Takže dáme čokoládu do seznamu drog? Teď je ještě předčasné uvažovat nad tím, zda lehkých či tvrdých, to závisí asi na velikosti tabulky čokolády a zda je mléčná či s buráky, ale to bych to zase zbytečně moc zamotal.

 

Řekněme tedy, že čokoláda, šlehačka, káva, zmrzlina, rakvičky a všechno, bez čeho se řada lidí neobejde, když o to zavadí pohledem, a navíc z toho má neblahé následky, jsou drogy. A jelikož, jak už jsme si řekli, se má proti drogám bojovat, je nutné také určit způsob boje. Co třeba zavřít všechny cukrárny a kavárny anebo alespoň do nich nainstalovat turnikety, aby se tam nikdo s obvodem pasu nad 102 cm nevešel? No to je ale blbost, ne? Proč bych měl bojovat proti tomu, aby si někdo kazil sladkostmi zuby či obaloval své vnitřnosti tukem? To je přece čistě jeho věc, pokud mu tedy nemusím ze svých daní připlácet na plomby. No vlastně musím, ale tak to bych to zase pěkně zkomplikoval, zase bychom se nikam nedostali. Ale jsem pro to, abychom zatím rakvičky, indiánky a vše, čím člověk ubližuje jen sám sobě, za drogy nepovažovali. Koneckonců spotřební daň se dá zvýšit nejen na alkohol a cigarety, ale třeba i na ty rakvičky a my, co tolik nemlsáme, pak nebudeme ani daňově diskriminováni. A potom ať se každý cpe čím chce!

 

Co by ale mělo být tím skutečným důvodem, který dělá z drogy nepřítele lidstva? Nenapadá mě už nic lepšího než to, že to je návyková látka, kvůli jejíž konzumaci je daný jedinec nebezpečný svému okolí. A bác! To je přece ono! Takže heroin, LSD, pervitin, alkohol, no to jsou přece jasné drogy! Ještě mě sice žádný heroinista nezastřelil, dokonce jsem snad ještě žádného ani nepotkal, ale z nezávislých médií a taky z detektivek je přece každému jasné, že to jsou vesměs lumpové a nebezpeční vyvrhelové. A co teprve vožralí - co ti mají na svědomí nejen boulí na hlavě od pivních sklenic a přeražených nohou od židlí, to už maloval i Lada, ale ještě daleko těžší zločiny! A to nemluvím o těch mrtvých na silnicích po podnapilých řidičích, co nezvládli svůj stroj. Každopádně v počtu mrtvých a zraněných určitě opilci nad heroinisty výrazně vedou. A navíc je taky potkávám každou chvíli - zkuste se někdy projet třeba noční tramvají.

 

Snad se tedy nakonec vyjasnilo, jak by se na to mohlo a mělo jít a s čím doopravdy bojovat a co zakazovat. Přiznám se, že kromě jointa marihuany a zmíněného alkoholu, jsem nikdy žádnou podobnou drogu nezkusil. A jako dobrák od kosti jsem v opilosti ještě nikomu druhému nikdy neublížil, ani se o to nepokusil, leda jsem si způsobil sebezničující absťák a někdy i takzvané vokno. Ale znám i dost takových, co po pár pivech mají tendenci namlátit každému, kdo se na ně jen podezřele podívá. Takže ten alkohol bych v zájmu lidstva mezi drogy zařadil a přimlouval se tak za zrušení všech hospod. Nebo alespoň za to, aby se za každý frťan nebo pivo dávalo razítko na čelo a při žádosti o třetí razítlko byl dotyčný vyveden z lokálu na čerstvý vzduch až do úplného vystřízlivění. To by pro začátek mohlo stačit.

 

Ještě jsem ale neviděl ani neslyšel, že by po třetím jointu marihuany někdo zavraždil v nepříčetnosti třeba svou sestřenici či vyloupil banku. Naopak se mi zdá, že z každého hloučku, z něhož vychází ta vůně připomínající mi doby, kdy jsme jako děti kouřili seno a pak nám z toho bylo blbě, žádné reálné nebezpečí nevyzařuje. Spíš se mi ti mládenci s dredy a děvčata oblečená v nějakých skandinávských či keltských krojích a vonící oním senným odérem zdají zpravidla pohroužení do svého vnitřního světa a bez jakékoliv známky agresivity. Takže dávám alkohol na seznam drog a trávu z něj škrtám.

 

Zato ale znám řadu lidí, ať už osobně nebo třeba z televize, kteří jsou strašně závislí na penězích a dokázali by pro ně udělat jakoukoliv špatnost na světě. Nakonec kvůli čemu se vedou války, když ne kvůli kontrole světových zásob surovin, tedy v konečném důsledku kvůli prachům? To je tedy ta úplně nejhorší droga, co znám, žádná jiná nemá za sebou tolik zástupů mrzáků a mrtvých, po žádné jiné nezůstává takový pach krve. Jen a jen kvůli penězům se taky obchoduje s těmi relativně méně nebezpečnými drogami, jako je heroin, perník, éčko a bůhvíco ještě - pardon, nejsem drogový dealer, tak se omlouvám za malou nápaditost. Prvotní zlo jsou tedy evidentně prachy - peníze se netisknou kvůli distribuci opia, ale opium se pěstuje kvůli redistribuci peněz - od závislých na opiu k závislým na penězích.

 

Možná by to chtělo taky nějaký návrh, jak proti té nejhorší droze, to je proti prachům, bojovat. Tak jako se pálí tajné sklady trávy, měly by se snad spálit raději sklady peněz, či co? Pravda sice je, že nás chamtiví skladníci, pardon - bankéři, uvrhli do nejhorší ekonomické krize za posledních sedmdesát let, ale oni si koneckonců taky peníze nevymysleli. A stejně by zase někdo natiskl nové.

 

Tak asi bude nejlepší, když si ten boj vybojuje každý sám u sebe a tu závislost na penězích přeci jen trošku potlačí. Možná pak bude i trochu líp na světě. A s těmi, co tu návykovost jaksi neovládnou a budou přeci jen ostatním škodit, tak s těmi se zkoušejme vypořádat buďto individuelně, případ od případu, či skupinově, podle toho která partaj zrovna ovládne parlament.

Jak? - No třeba tak, aby ho neovládla na příliš dlouho. Pak se ta závislost na té nejtěžší droze světa jaksi špatně léčí.

 

 

V Praze 28.5.2010