Syndrom nákupního vozíku

Pátek odpoledne. Těším se na víkend. Stojím před vchodem do Albertu a už teď vím, že to byla životní chyba. Koná se tu olympiáda v tlačení se mezi regály. Myslela jsem si, že nejsem jediná, komu klidný večer dělá větší radost než ulovení nejhezčího kusu steaku nebo krabičky nejlevnějších rajčat. Ale asi jsem. Ostatní nezažívají pátek jako já, čeká je nejdůležitější víkend jejich života, na který jim evidentně nesmí nic chybět . Už je pozdě na to se vrátit. Vcházím, a cítím se jako odhodlaný generál před bitvou.

Veškeré moje naděje zmizí. Dav a pokřiky lidí mě dusí. Jen cestou k zelenině se od zdí odráží:

„Co je salátová okurka? Je to tahle?“

„Kde jsi s těma paprikama tak dlouho?“

Už už se dostávám k lednicím když mi do cesty vjede košík. Leknu se a už chci majiteli vynadat, že by snad mohl dávat pozor na to, kam jede ale zaujme mě obsah jeho nákupu. 12 Energy drinků. Co to je? Snažím se přijít na to, kdo by potřeboval takové množství kofeinu. Už vím. Je to řidič kamionu a zítra ho čeká cesta do Mongolska. Nebo je to student. Pousměju se. Tahle hra mě baví. Očima už lovím další, obchodem plující, ostrůvky-košíky, podle kterých bych mohla více poznat jejich majitele. A už vidím dalšího do naší soutěže! 4 vaničky čokoládové zmrzliny, šlehačka a jedna brokolice. Tomu říkám vyvážená strava.

„Mamííí, prosííím, můžu tu čokoládu? Však jsem byl celej den hodnej!“

Pláč a slzy slyším už z dálky. Jdu blíž a nenápadně zkoumám, čím se maminka neposedného chlapečka vyzbrojila na víkend. No to mě podržte! Dětské plenky, láhev vína a ostrý nůž. Soutěž je vyhraná. Mám problém nevybuchnout smíchy. Neudržím se a schytávám nenávistný pohled. Ale tomuhle snad neuvěří ani prodavačka!

Cestou k pokladně potkám kluka, co zezadu vypadá jako můj kolega. Zamířím jeho směrem ale už z profilu vidím, že to není on. Vůbec se mu nepodobá. Co by se od Zbyňka, kolegy, ale rozhodně tolik nelišilo, je jeho nákup. Basa piva, 2 láhve ginu, 3 vodky a 5 šampaňských. Těžko říct jestli ho ráno bude víc bolet hlava nebo peněženka.

Konečně jsem venku. Rychlý skok do obchodu pro večeři se proměnil v hodinu dlouhé Hladové hry. Alespoň moje malá hra mi nákup zpříjemnila. V pátek po práci už nikdy nakupovat nejdu, i kdybych měla doma jen jednu brokolici!