Komentáře přijaté
Komentáře slouží k vyjádření vašich názorů, postojů či kritiky.
Dům který opouštíme Publikoval(a): Rébusek | Povídky » Ze života
Děkuji za sdílení tvých myšlenek. V textu se mi líbí moc střih mezi dějem a vlastními pocity. Výborně napsané.
Obsah mně hodně zasáhl. Na rakovinu mi umřelo několik blízkých. Mezi nimi matka malých dětí. Strašně chtěla jít první den s prvňáčkem do školy. Umřela v červnu. Ty poslední týdny byly opravdu nepopsatelné. Část jsem vnímala na dálku. I tak to byl stres.
Taky jsem dospěla ke stavu zapomínání a klidu ze smrti.
Přeju hodně síly. Tahle práce má opravdu smysl.
Dům který opouštíme Publikoval(a): Rébusek | Povídky » Ze života
člověk v téhle práci dělá co má... nemůže se omlouvat za to, že žije... přesto jsem v sobě s těmi svými lidmi blíž zemřela už tisíckrát uvnitř... a vždy vyšlo slunce...
21.06.2015 00:40:55 | zelená vílareagovat
Dům který opouštíme Publikoval(a): Rébusek | Povídky » Ze života
proč se vlastně vracet zpátky??
když jsem dělala pouze pro onkologii, byly to vteřiny prožité na té nejvyšší úrovni uvědomění, pro mě... teď když brouzdám různými odděleními uvědomuji si totéž... okamžiky... nikdy nebudu stejná jako před osmi lety, kdy jsem se vydala touhle nemocniční cestou a ani bych nechtěla... občas bych si s tou holkou, co byla předtím ráda promluvila, řekla jí co je důležitý... co vnímat... a když se teď dívám z okna, uvědomuju si svoje vlastní hlouposti i přes míru toho, co vím, co prožívám s pacienty... ale dobře tak, nemohu přeci jen ustrnout v zákoutí nemocných... díky za tento příběh, bodá přímo do komory a tohle já, tohle já miluju...
21.06.2015 00:33:47 | zelená vílareagovat
Dům který opouštíme Publikoval(a): Rébusek | Povídky » Ze života
...děkuji,že zprostředkováváš něco tak osobního...člověka to zastavuje
v zamýšlení se o tom všem......Ji.
Dům který opouštíme Publikoval(a): Rébusek | Povídky » Ze života
....Je dobře,že o tom všem píšeš a musím říci,že dobře,člověk vnímá,že
je to prožité,původní.....člověk o tom přemýšlí.....Ji.
Dům který opouštíme Publikoval(a): Rébusek | Povídky » Ze života
těžké čtení, přetěžká práce - klobouk dolů!
Dům který opouštíme Publikoval(a): Rébusek | Povídky » Ze života
Tenhle pocit, o kterým píšeš strašně dobře znám. Když chodím k pacientům, kteří jsou mladší než já, tak jsem měla ze začátku vždycky strašnej pocit viny, že já žiju a je mi dobře a oni třeba nemají žádnou šanci. Ale myslím, že člověk se přes to musí nějak přenést a snažit se na to nemyslet, protože takhle by se za pár let úplně zbláznil. A nejhorší jsou v tomhle fakt ti rodiče, podle mě je to jedna z nejtěžších věcí v medicíně, stát tváří v tvář rodičům, jejichž dítě umírá.
Jinak to máš moc hezky napsané.
09.06.2015 09:47:34 | reagovat
Dům který opouštíme Publikoval(a): Rébusek | Povídky » Ze života
Člověk někdy musí snést i to, co přesahuje hranice jeho lidství. I Měsíc má ale svou odvrácenou stranu a ta je stejným Měsícem. U téhle povídky jsem se neubránila, aby se mi při čtení nerozmazával pohled. Taky pro to, že jsem si vzpomněla na svoji tetu, kdysi lékařku v jedné nemocnici. Podobné útržky vypravování a otázky, u kterých věděla, že odnikud nedostane odpovědi. Jo. Brečela jsem. Napsal jsi to opravdu dobře, nešlo to nedočíst do konce. ST
02.06.2015 23:49:58 | reagovat
Dům který opouštíme Publikoval(a): Rébusek | Povídky » Ze života
autentické.. skvěle napsané..
Dům který opouštíme Publikoval(a): Rébusek | Povídky » Ze života
Líbí se mi, že je to napsané celkem bez zbytečného patosu a čtivě. A ten konec je fakt dobrý
29.05.2015 08:55:12 | reagovat
Dům který opouštíme Publikoval(a): Rébusek | Povídky » Ze života
Rozhodně se těším na další části, tohle je hrozně silný téma.
Dům který opouštíme Publikoval(a): Rébusek | Povídky » Ze života
Ta první část mě docela zaujala, ráda si přečtu i pokračování :)
24.05.2015 12:21:16 | reagovat
Dům který opouštíme Publikoval(a): Rébusek | Povídky » Ze života
smrt patří mlčky k životu..jihoameričtí Indiáni tvrdí, že tancují své rituální tance zásadně se smrtí sedící jim na rameni...:-D
Dům který opouštíme Publikoval(a): Rébusek | Povídky » Ze života
přečetla jsem si to se zaujetím, protože tuhle sféru znám a také se v ní pohybuji.. a proč ne, i tak to bývá, v tomto ohledu ti nemám co vytknout.. jen mě zaráží postoj "hlavního hrdiny".. stahuje kalhoty, když brod je ještě daleko.. zbytečně, myslím si já.. raději budu žít o to víc, když si denně uvědomuji přítomnost smrti, než tomu podřídit vše a na ničem nelpět.. to je můj postoj :-)
tak jestli bude další, budu se těšit..
