Komentáře slouží k vyjádření vašich názorů, postojů či kritiky.
..poslední monolog zrcadlení.. Publikoval(a): šuměnka | Básně » Filozofické
hluboce upřímné
je tohle podívání se do očí pravdě:-)
lítost bolestivě sevřená mezi zuby
mnoho z toho, co ze sebe vydáme
se nám v životě vrací
jako bumerang
:-)**
15.05.2025 21:29:15 | cappuccinogirlreagovat
..rozpustilá.. Publikoval(a): šuměnka | Básně » Fantasy
Máš nádhernýho draka
a i ty mu děsně slušíš
a tvý řádky jsou krásný v letu*
světu
radost
dělají
a i mně
dovádivě, rozpustile šimrají*
15.05.2025 21:14:34 | cappuccinogirlreagovat
..přítulně nezávislá.. Publikoval(a): šuměnka | Básně » Ze života
pamatuješ??
* píšeme dál, i když slova druhých bolí *
* věříme dál, i když lidi často někdy nevěří v nás *
* víme, že jsme důležité právě takové, jaké jsme *
* a že kdykoli budeme chtít, přijde kdo? no vesmír — a bude s námi... *
//?? :PP
15.05.2025 18:50:18 | LaSasanka023reagovat
..poslední monolog zrcadlení.. Publikoval(a): šuměnka | Básně » Filozofické
& a já vím, že pro tebe je láska FAKT nejvíc :)**
love
15.05.2025 18:39:56 | LaSasanka023reagovat
..poslední monolog zrcadlení.. Publikoval(a): šuměnka | Básně » Filozofické
Hle, vy Dvě. Jak ve fúzy krasného jazzu. Dvě v jednom.*
..rozpustilá.. Publikoval(a): šuměnka | Básně » Fantasy
Parádní surrealistická, snový symbolismus na letkách draka, moc líbí a letím s vámi :), Šumi
15.05.2025 10:34:01 | Martin Kredbareagovat
..rozpustilá.. Publikoval(a): šuměnka | Básně » Fantasy
je velmi hezká*
..poslední monolog zrcadlení.. Publikoval(a): šuměnka | Básně » Filozofické
V šeru slov, kde příběhy se rodí,
tam pravda kráčí v stínech, v tichu bloudí,
když z veršů trny trčí, křehce bodí,
a masky padají – kdo pravdu soudí?
V té tiché válce v slovním zátiší,
kde city šeptem píšou nové tóny,
tam v každém rýmu srdce dřív čiší,
teď skrývá se – jak prach pod záclony.
V té hře, kde úsměv chřadne do přetvářek,
a bolest voní řádky v skryté noci,
však stíny známe – každá slza má řek,
a slova lžou, když pravda volá k moci.
Možná, že slova rostou jako les,
kde písmem větve objímají šero,
však kořeny jsou pravdou – každá čest,
a v tvých verších se ztrácí světlo, směro.
Tak piš dál, skryj se v příběhů tvé říši,
a čtenáři tě chválí v každém kroku.
Já vidím pravdu, co ti v očích tíží,
a veršům tvým – jak tichý déšť – dám poklonu.
15.05.2025 08:59:53 | Philogyny1reagovat
..poslední monolog zrcadlení.. Publikoval(a): šuměnka | Básně » Filozofické
A ony mlčí ne z hněvu, ale z bolesti,
co kvetla v stínech tvého nevědomí.
Teď sklízíš ticho a v něm zní všechny věty,
jež jsi nevyslechl...
..rozpustilá.. Publikoval(a): šuměnka | Básně » Fantasy
No tedy frrr
..poslední monolog zrcadlení.. Publikoval(a): šuměnka | Básně » Filozofické
Odpuštění leda tam nahoře..
..rozpustilá.. Publikoval(a): šuměnka | Básně » Fantasy
Z větru sis oblékla kůži,
hromu jsi zašeptala „Buď můj.“
A nebe v plameni ti poslušně slouží,
a drak i ty spolu splývají.
Nádherně svobodné díky :)
..přítulně nezávislá.. Publikoval(a): šuměnka | Básně » Ze života
Ano, šíjím. I za Tebe.
Šíjí míjíš. (Smyčku lana.)
Šíji mi jíš. (Jako kudlanka :-)
Ústy myt su. (A to je taky fajn. :-D) )
..sám sobě.. Publikoval(a): šuměnka | Básně » Filozofické
právěže rytmus je skvělej... pro mě určitě:)