Komentáře slouží k vyjádření vašich názorů, postojů či kritiky.
..poslední monolog zrcadlení.. Publikoval(a): šuměnka | Básně » Filozofické
A ony mlčí ne z hněvu, ale z bolesti,
co kvetla v stínech tvého nevědomí.
Teď sklízíš ticho a v něm zní všechny věty,
jež jsi nevyslechl...
..rozpustilá.. Publikoval(a): šuměnka | Básně » Fantasy
No tedy frrr
..poslední monolog zrcadlení.. Publikoval(a): šuměnka | Básně » Filozofické
Odpuštění leda tam nahoře..
..rozpustilá.. Publikoval(a): šuměnka | Básně » Fantasy
Z větru sis oblékla kůži,
hromu jsi zašeptala „Buď můj.“
A nebe v plameni ti poslušně slouží,
a drak i ty spolu splývají.
Nádherně svobodné díky :)
..přítulně nezávislá.. Publikoval(a): šuměnka | Básně » Ze života
Ano, šíjím. I za Tebe.
Šíjí míjíš. (Smyčku lana.)
Šíji mi jíš. (Jako kudlanka :-)
Ústy myt su. (A to je taky fajn. :-D) )
..sám sobě.. Publikoval(a): šuměnka | Básně » Filozofické
právěže rytmus je skvělej... pro mě určitě:)
..sám sobě.. Publikoval(a): šuměnka | Básně » Filozofické
mně se líbí, vlastně víc, než jiné;)
..v zabavení se.. Publikoval(a): šuměnka | Básně » Láska
cel já!:D obzvlášť v onom roce... hezký, šumi*
..přítulně nezávislá.. Publikoval(a): šuměnka | Básně » Ze života
jsi pětihvězdičková bestie :D
..sám sobě.. Publikoval(a): šuměnka | Básně » Filozofické
Rádo se stalo. :-))
..sám sobě.. Publikoval(a): šuměnka | Básně » Filozofické
I, jako "muži" ti to píše pěkně. Jsou, co by s tím mohli mít nepřekonatelný problém. :-)) :-))
..do nových dějů.. Publikoval(a): šuměnka | Básně » Láska
dech v nás, co nenašel své "dřív"
dal ději spád a citům slib**
14.05.2025 20:25:14 | cappuccinogirlreagovat
..přítulně nezávislá.. Publikoval(a): šuměnka | Básně » Ze života
Šuměnko, mám poslat pozdrav od umělé inteligence. Někdy bývám urputná.
14.05.2025 18:23:40 | Philogyny1reagovat
..přítulně nezávislá.. Publikoval(a): šuměnka | Básně » Ze života
Kočka se krčí ve stínech města,
tichý šepot tlapek na dlažbě zní,
pohledem říká víc než tisíc vět,
a já vím – nejsem tu sama.
Kroky má lehké, jako by se smála,
kam míří, to ví jen ona a tma,
ve světle lampy se mihne a zmizí,
zůstane prázdno, jen její vůně.
Někdy se zastaví, čeká, dívá se,
v očích plamen – nebo je to odraz hvězd?
Vím, že se vrátí, až se jí zachce,
volná a hrdá, věčně beze jmen.
Mám pocit, že mi vidí do duše,
a přece jsem pro ni jen stín na zdi,
kočka, co nikdy nikomu nepatří,
i když se choulí u mých nohou.
14.05.2025 18:03:54 | Philogyny1reagovat