Komentáře přijaté
Komentáře slouží k vyjádření vašich názorů, postojů či kritiky.
žiživelná... Publikoval(a): enigman | Experiment » Ze života
"Kouřový věnec vuřtů
stoupá z komína"
Tak tohle mi připomnělo, jak jsme si doma sami udívali maso ze zabíjačky, v udírničce, kterou jsem pomáhala tátovi postavit. No, pomohla. S ním nikdy moc řeči nebylo. Prostě za mnou jednou ráno přišel, ukázal na mě prstem a řekl: "Poď!" Až jsem měla v ruce zednickou lžíci a plácala se po lokty v maltě, a zeptala se co, že to bude, jenom jednoslovně opáčil: "Udírna." Ještě teď, po těch pár slovech ve tvé básni, cítím tu vůni čerstvého špeku a uzeného, ze které se i naši psi, při pronášení šrůtek přes dvůr, chovali jako šílení. Jinak celá báseň je krásná, prostě jako od tebe. :O)
29.12.2013 15:40:43 | reagovat
žiživelná... Publikoval(a): enigman | Experiment » Ze života
(Nejen)soboty máš fajn:-)
29.12.2013 14:59:15 | Robin Marnollireagovat
žiživelná... Publikoval(a): enigman | Experiment » Ze života
Podle meho gusta husta :-)
28.12.2013 20:45:17 | Romana Šamanka Ladylobareagovat
žiživelná... Publikoval(a): enigman | Experiment » Ze života
..nádhera, pane!
žiživelná... Publikoval(a): enigman | Experiment » Ze života
...No už jsem si myslela,že si na tu tradici krásně ujééééétých sobot
zapoměl./smích/.Třeba by si mohl poodhalit roušku....Ji.
U jezera Divokých orchidejí… Publikoval(a): enigman | Poezie v próze » Ze života
Jako by se ten knihovník toulal po Kavkaze v tygří kůži...
U jezera Divokých orchidejí… Publikoval(a): enigman | Poezie v próze » Ze života
a jeden by chtěl vědět,jak to bude dál.....Mimoděk mě to zavanulo
do časů dávných,kdy si lidé mezi sebou knihy nepředčítali,ale vše
se předávalo jen ústním podáním,staré příběhy,od srdce k srdci,
nic a nikdo nemohl přervat tu nit....Možná vyprávíš jeden z těch
starých příběhů....Díky Ji.
U jezera Divokých orchidejí… Publikoval(a): enigman | Poezie v próze » Ze života
v soumraku se zjevuje a se soumrakem mizí
U jezera Divokých orchidejí… Publikoval(a): enigman | Poezie v próze » Ze života
Vidím vzduchem létat barevné ptáky, padat různobarevné listí z náruče Podzimu, a potulné kupce nabízet barevné látky. Hebké a lehounké pro jezerní rusalky, teplé, měkoučké na dotek, s tíhou pro skutečné dámy a čisté plátno, hřejivou vlnu a době nepoddajný len pro prosté ženy z lidu. Někde tam v hlubinách Podzimu uvízly pohádky a středověk. Ztratím se jednou ve výrech měnící se doby, ve stopách času, který neexistuje. Ale ještě ne. Ještě je třeba zůstat mi tady. Tak dík enigmane za útěk. :O)
27.12.2013 16:14:42 | reagovat
bailancující... Publikoval(a): enigman | Poezie v próze » Ze života
Tvůj rukopis je vpravdě nepřehlédnutelný...,tedy aspoň pro mne.Ji.
bailancující... Publikoval(a): enigman | Poezie v próze » Ze života
Zdravím tě jaguáre. Tvé pyramidy skrývá už stín, modly pralesem zarostly, díváš se zpovzdálí, jak se svět pomalu a jinak vrací, ohlíží za minulostí. Tvoje oči stále stejně svítí v době lovu, za nocí, kočičí ladnost nevychladla a neznámý šaman stále volá tvoji duši. Byla to tak slavná doba, hovořila písmem i krví, stavěla chrámy, přetrvávající staletí, bohové omámení lístky Koky a Chichou, provonění tabákem a vůní čokolády však ve své víře přestali mít dost. Ukázali příliš krvavou tvář a tresty nečekaly, nechránily bezbranné. Quetzacoatl se proměnil v cizince z velké dálky a rozmetal vše uctívané. Zavdal příčinu k velkému pádu do tlamy Mictlantecuhtli. Dávno máš jiné plány, ale chuť na patře jazyka stále jitří staré rány.
26.12.2013 21:58:45 | reagovat
o překážkách... Publikoval(a): enigman | Úvahy » Ze života
Já na ty svoje prožité "T" nikdy nezapomenu. V jejich bezprostřední blízkosti jsem myslela, že jsem v pořádným srabu. Dnes vím, že jsem vyhrála. Jupíííí! Ale taky vím, že to nebylo jen mnou. Tehdy zafungovalo tolik šťastných náhod najednou, že to nemohla být jen náhoda. Někdo se dívá, ať je to kdo je to, jen my ho často nevidíme. Ať žije Veles, Svarog, Dažbog, Perun i Radegast, Chors a třeba svatý Mikuláš, Ježíšek a Claus (Santa), věčně smějící se Buddha, Vinnetou, Manitou, Hašty Vašty, Weise rabe, Bigfoot, Tasmánský tygr a třeba Olgoj chorchoj. Žiju strašně ráda. :D
25.12.2013 23:34:06 | reagovat
o překážkách... Publikoval(a): enigman | Úvahy » Ze života
měsíc visí nad domem
jako náhubek na tlamě
melancholického osla
tohle je báseň samo o sobě :o)
o překážkách... Publikoval(a): enigman | Úvahy » Ze života
To se lehko řekne...
25.12.2013 17:18:18 | reagovat
o překážkách... Publikoval(a): enigman | Úvahy » Ze života
Škoda, že můj přítel nečte poezii - po tomhle by snad konečně pochopil, že věčný bor..., pardon - nepořádek, na mém pracovním stole je pořád lepší, než žulový blok v obýváku. Mně bohužel argumenty tohoto typu nějak nevěří... ;-(
Ale vážně - téměř každá překážka se mi zpětně vyjeví jako něco, co mě někam posunulo. Ale skoro nikdy na ni nemám stejný náhled, když mi zrovna vkročí do cesty. A ne a ne se naučit ji vítat s patřičnou radostí řka "konečně zase další překážka, vítej drahá!" ;-))