Návštěvnost
Komentáře odeslané
Komentáře slouží k vyjádření vašich názorů, postojů či kritiky.
Jak je ten svět malý Publikoval(a): Jeněcovevzduchukrásného | Povídky » Smutné
:-D
NERVÓZNÍ LETARGIE DOBY Publikoval(a): Amonasr | Básně » Ostatní
:-D
CIZINCI Publikoval(a): Amonasr | Aforismus, citát, říkanka » Ostatní
Kdo židli má, ten bydlí…, jak se zpívá v jedné písničce :-D
Já měl na mysli spíš případ, kdy ptáček vyletí z rodného hnízda do světa. Když se doma staneme cizinci, aniž bychom domov opustili, to už je pak i s těmi krásami možná trochu jinak…
Jak je ten svět malý Publikoval(a): Jeněcovevzduchukrásného | Povídky » Smutné
Tím závěrem jsi mě tedy dostal... :-/ :-D Od sebe se však odmýšlím - má to zvláštní atmosféru, líbí se mi, jak je to napsané a jak jsi zachytil to, co jsi zachytit chtěl. To mrazení v pozadí je účinnější, než když by bylo v prvním plánu...
NERVÓZNÍ LETARGIE DOBY Publikoval(a): Amonasr | Básně » Ostatní
Jen jestli Ti to předsevzetí vydrží :-D
JAKO DROGA Publikoval(a): Amonasr | Básně » Ostatní
Pro něj asi dobře… Kdyby to tušil, byl by na tom ještě hůř… ;-)
NA ZÁVODNÍ DRÁZE Publikoval(a): Amonasr | Básně » Ostatní
Sympatické odhodlání – sdílím ho s Tebou ;-))
LÁCE Publikoval(a): Amonasr | Aforismus, citát, říkanka » Ostatní
Krásná reakce, děkuji za ni :-)
POSLEDNÍ ZVONĚNÍ Publikoval(a): Amonasr | Miniatura, hříčka » Ostatní
Stejně ani nic jiného nezbývá… ;-)
(NE)VDĚK Publikoval(a): Amonasr | Básně » Ostatní
Jsem na tom podobně :-) Tedy až na ten balet ;-)) Ale že to máma nakonec vzdala a i přes můj tehdejší odpor mě nenaučila hrát na klavír, to mě mrzí ještě teď… Vyčítám to ovšem sám sobě, ne jí :-/
NERVÓZNÍ LETARGIE DOBY Publikoval(a): Amonasr | Básně » Ostatní
Krásná reakce, Nikito, moc Ti za ni děkuju :-) Tobě věřím bez váhání a rád, doufám že hřích to ani není… snad… ;-)
Chlapi nepláčou Publikoval(a): Nikita44 | Básně » Ostatní
Deficit lidskosti je novodobý mor a bohužel se jako mor i šíří…
NERVÓZNÍ LETARGIE DOBY Publikoval(a): Amonasr | Básně » Ostatní
Díky, Jiří :-D Uvažoval jsem i o názvu „Nostalgie“, ale na tu už má jednou provždy výhradní monopol Tarkovský, tak jsem rád, že v tom ten smutek cítíš. Někde hluboko ve mně asi odjakživa je nikdy nevysychající studna plná nedozírného smutku a i když se snažím sám sebe tak většinou nevnímat, zřejmě ji úplně zapřít nedokážu ;-))