Komentáře slouží k vyjádření vašich názorů, postojů či kritiky.
DOBÍHÁNÍ Publikoval(a): Amonasr | Básně » Ostatní
Díky Robine, vím o jakém pevném bodu píšeš, a ono se to v podstatě ani nijak neliší od toho, co popsala níže Jitka, vlastně svou reakcí na ni přitakám i Tobě. A popsal jsi to z mého pohledu moc hezky, ten proces hledání atd. Tudíž ani s Tebou nebudu nijak polemizovat, můžeme ty své „pevné body“ nacházet každý někde trošku jinde, ale důležité je, mít o co se uvnitř sebe opřít... O tom by se dalo asi dlouze dikutovat, zejména o té pevnosti jako takové, která se myslím musí stále hledat, nově prověřovat, definovat atd., aby se z ní nestalo mrtvé dogma. Pak se i z „pevného bodu“, z té kýžené opory, od níž se chceme odpichovat, může stát třeba i koule na noze... Ale to myslím zcela obecně, úplně na každého, včetně sebe... Vnímám hledání toho „pevného bodu“ uvnitř sebe sama ve vztahu k okolnímu světu jako nikdy ne zcela završený proces - asi tak nějak... :-)
DOBÍHÁNÍ Publikoval(a): Amonasr | Básně » Ostatní
Tak trošku život sám... :-) Díky, mám radost, že Tě oslovila, včetně té doprovodné skladby - ta rocková verze "Osudové" mi k tomu docelá pásla... :-)
DOBÍHÁNÍ Publikoval(a): Amonasr | Básně » Ostatní
Díky, Jitko, za krásné zamyšlení, ve kterém jsi výstižně zhutnila hluboké poznání, životní zkušenost a moudrost... :-) Ani s Tebou nemůžu polemizovat, i kdybych nakrásně chtěl, protože líp bych to napsat neuměl a bez váhání a rád se pod to připodepíšu. Ne tak dávno jsem se v určité krizi potřeboval o něco opřít a ten Tebou zmiňovaný "pevný bod" jsem intenzivně hledal a ke své úlevě nakonec i objevil, i když on se dost těžko definuje a má tendenci se i vysmekávat, člověk si ho musí hlídat... :-D No však si zcela jistě rozumíme :-)
DOBÍHÁNÍ Publikoval(a): Amonasr | Básně » Ostatní
:-D Pootočit možná úplně ne, ta pevnost by na to asi nestačila, ale tak aspoň si do něj tak trošku drcnout, ne...? :-D
Návod, jak proměnit vzpomínku v naději Publikoval(a): Pamína | Poezie v próze » Ostatní
Proměna zaručena :-D Zírám, s jakou vervou a odhodláním jsi to rozbalila, přitom krásně životně a uvěřitelně :-) A ty symboly víry mě posadily na zem - tomu teprve říkám ekumenismus :-D Děkuju za zmínku v anotaci a tetelím se radostí, že Tě tak krásně inspiroval jeden veršík... :-)
DOBÍHÁNÍ Publikoval(a): Amonasr | Básně » Ostatní
A já děkuji, Pamíno, za dokonalé vystižení toho, co chtěl i "básník" říci, byť ponechávám na čtenáři také jiné výkladové možnosti a vůbec se jim nehodlám bránit... Přiznám se, že např. k "pevnému bodu" nenápadně po očku vyhlížím i případnou polemiku, tak možná ještě odněkud přijde... ;-)
Smrt jako námět básně Publikoval(a): aravara | Úvahy » Ostatní
U takového tématu je asi přirozené, že se ta diskuze posunula do větší šíře, což myslím vůbec nevadí, i když to možná trošku překrylo původní jádro Tvé otázky. Pokud jde o onu "berličku", naprosto s Tebou souhlasím. Sice se ta "berlička" trošku sama nabízí, jako i ostatní emočně silná témata, např. láska apod., ale rozhodně pak v kontrastu s věkem z některých textů víc trčí a působí směšněji, když z toho není cítit skutečný prožitek. Takže pokud si chce někdo nějakou "berličkou" vypomoci, také bych zejména začínajícím poetům doporučil přidržet se spíš třeba lásky či erotiky, je to pro ně o něco méně ošidný terén... Ale stejně jako Ty nemám ambice komukoliv v čemkoliv bránit, ať si to každý přebere dle svého. Jak se říká, chytrému napověz... :-D
NAD VĚCÍ Publikoval(a): Amonasr | Básně » Filozofické
A já, milá přítelkyně Pamíno, Ti zase děkuju za takovéto vnímání tématu - sice už bych od Tebe nic jiného, než hluboce empatický vhled, ani neočekával, ale stejně to neberu jako samozřejmost :-)
MORITURI TE SALUTANT Publikoval(a): Amonasr | Básně » Ostatní
To jsem, podobně jako aravara, právě taky reagoval na takové lehkovážné žonglování se smrtí jen pro efekt (aravara to nazývá "berličkou"), které jsem opakovaně zahlédl tady na Literu. Nějak to ve mně v tu chvíli vybublalo a já se s tím vyrovnal takto po svém :-D
Smrt jako námět básně Publikoval(a): aravara | Úvahy » Ostatní
Souzním naprosto s tím, co napsal dead-head, pokud jde obecně o téma smrti vers. mladí apod. Nevidím na tom také nic neobvyklého, pamatuji se, že už jako dítě jsem se smrti bál, v dětství a ještě i v pubertě i po ní jsem kolikrát přemýšlel o sebevraždě jako jistém možném východisku v různých emočně vypjatých situacích, při pocitu velké nespravedlnosti, křivdy či nedostatku lásky od nejbližších apod. Téměř jistě bych k ní nikdy nepřikročil, ale jako o jedné z možných alternativ jsem o ní přemýšlel a nemyslím si, že jsem byl nějaký nenormální. Dítě a mladý člověk jsou mnohem citlivější a zranitelnější, než dospělí, zvlášť když jsou silně citově založení (neřkuli ještě introvertní), což u mladých poetů dokonce předpokládám. A je úplně jedno, že někteří dělají svaly a chovají se jako mistři světa, až jsou kolikrát zralí na pořádnou facku - zpravidla nejde o citovou okoralost, ale naopak o jakousi přepjatou a neadekvátní sebeobranu proti necitlivému a otupělému okolí, aspoň si to myslím. A sebevraždy mladých kvůli nenaplněné partnerské lásce nejsou myslím až tak řídkým jevem, nejde tedy o apriori vykonstruované téma.
Jiná věc je, a to máš možná spíš na zřeteli, když si někdo mladý a nezkušený se smrtí v dílech zahrává jaksi lehkovážně, pozérsky, či naopak přemoudřele, a pasuje se do role toho, kdo o ní všechno ví, jako by mu bylo už 80 či prošel nějakým skutečným peklem na zemi. Takové postoje mladých ironizuji i já v některých svých textech, ale spíš se jim usmívám, beru je jako pravděpodobný výraz jakési přetrvávající dětské naivity a nevyzrálosti daného jedince. Pokud ale někdo píše o smrti s příslušným respektem, vědom si toho, že píše o silném soupeři, který si ten respekt nebo i troufalou sebevědomou výzvu (k mládí patří i jistá drzost) zaslouží, tak nic proti tomu, to nemá s věkem či hloupostí myslím nic společného.
Každopádně jsi rozvířil zajímavou a potřebnou diskuzi a je velmi inspirativní číst jednotlivé příspěvky z různých úhlů pohledu, všechny mají cosi do sebe a stojí za zamyšlení.
Noci... Publikoval(a): básněnka | Básně » Ze života
Tahle noc má opravdu lákavou chuť - tak příjemnou, jako jsou třeba mé vzpomínky na viržinka nebo fajfku až na zem jednoho mého dědy či na exotické známky v krabičce od egyptek, nalezené na půdě po druhém dědovi. Co tajemných a dobrodružných představ se do obojího vešlo a podobný pocit mě obestřel i teď při čtení Tvé tajuplně voňavé básně... :-)