Komentáře slouží k vyjádření vašich názorů, postojů či kritiky.
POD PRAPOREM Publikoval(a): Amonasr | Aforismus, citát, říkanka » Ostatní
:-D) Ó, až tak? :-)) Tak to je mi ctí, Jiří - díky za souznění :-))
POD PRAPOREM Publikoval(a): Amonasr | Aforismus, citát, říkanka » Ostatní
Díky :-)
JAK SE SMĚJE DUŠE? Publikoval(a): Amonasr | Básně » Ostatní
:-D)) Vrním blahem, Ivo ;-)) I Tobě krásný víkend! :-)
William Goldman: MISERY – trochu jiná recenze Publikoval(a): Amonasr | Recenze » Kultura
Opět jsem si v Tvém komentáři, šerý, krásně početl - díky :-) A taky mě opravdu těší, jak moc si rozumíme - je fajn zjišťovat, že v tom "náročnějším" náhledu na současnou kulturu, včetně kultury divácké, není člověk sám ;-)
Do zblbnutí Publikoval(a): vlnka | Ostatní » Ze života
:-D Jak povědomé... ;-))
William Goldman: MISERY – trochu jiná recenze Publikoval(a): Amonasr | Recenze » Kultura
;-))
JAK SE SMĚJE DUŠE? Publikoval(a): Amonasr | Básně » Ostatní
:-D) Tak to se naložím s Tebou do octa i já :-)))
TRPITELKA Publikoval(a): Amonasr | Básně » Ostatní
Díky, Dreamy :-) A komentáře jsou dnes opravdu krásně výživné... ;-))
TRPITELKA Publikoval(a): Amonasr | Básně » Ostatní
Jj, to platilo už dřív a platí nejspíš čím dál víc :-))
TRPITELKA Publikoval(a): Amonasr | Básně » Ostatní
:-D)) To je přímo hřebík na hlavičku, Martene - směju se a díky Ti za takto vtipnou reakci :-)))
TRPITELKA Publikoval(a): Amonasr | Básně » Ostatní
Díky za opětovnou úžasnou reakci, šerý - kolik další zajímavé inspirace z ní pro sebe může člověk vytěžit! :-) Zareaguji alespoň na to svlékání duše do naha - ano, souhlasím, že svlékat se takto před druhými je značně rizikové a mnozí toho mohou i s chutí chtít zneužít, zvlášť všelijací bezskrupulózní manipulátoři, ti jen čekají na podobné oběti pro své masožravé choutky. Mnohem větší smysl má podle mne svlékat do naha duši sám před sebou a chce to možná i ještě větší odvahu a sebezapření. Nedávno jsem na Vltavě poslouchal na pokračování mistrovsky načtený román Karla Čapka Obyčejný život (tuším Igorem Barešem) a byl jsem fascinovaný, jak Čapkův takový "obyčejný človíček" svléká sám před sebou svou duši prostřednictvím svého druhého (toho "horšího") já. Buďto jsem tento román kdysi ani nečetl (k mému nynějšímu překvapení) nebo mi k jeho pochopení tenkrát chyběly hlubší životní zkušenosti, ale to k sobě nekompromisní až mučivé "svlékání duše" na konci života bylo něco neskonale dechberoucího. Občas dnes o Čapkových dílech slyším z úst všelijakých "mudrců" něco o jejich zastaralosti, překonanosti či co, ale troufám si tvrdit, že žádný současný žijící český spisovatel (vyjma Kundery) mu nesahá ani po kotníky. Panečku, to jsme měli vskutku světového literáta a je jím nepochybně až dosud... :-)