Komentáře odeslané
Komentáře slouží k vyjádření vašich názorů, postojů či kritiky.
PITOMÁ OTÁZKA Publikoval(a): Amonasr | Básně » Ze života
Děkuji za hezkou refllexi :-)
Ve čtvrt na dvě Publikoval(a): JC senior | Básně » Bůh, víra
:-)
PITOMÁ OTÁZKA Publikoval(a): Amonasr | Básně » Ze života
Děkuji, milá Marie, a prima víkend i Tobě :-)
Protože nenávidět je moc snadný Publikoval(a): Miss_Rosa | Fejetony, sloupky » Ostatní
;-)
PITOMÁ OTÁZKA Publikoval(a): Amonasr | Básně » Ze života
Díky za pěkné zamyšlení, Marie - nevnímám ho ale jako "mimo báseň", když vzniklo coby reflexe po přečtení. A to mě opravdu těší, baví mě číst i zdánlivě odtažitější asociace, "těkání" myšlenek přemýšlivého čtenáře... :-)
Protože nenávidět je moc snadný Publikoval(a): Miss_Rosa | Fejetony, sloupky » Ostatní
Fajn zpestření na Literu - fejetony se tu zas tak často nevidí :-)
PITOMÁ OTÁZKA Publikoval(a): Amonasr | Básně » Ze života
Díky, Dreamy :-)
Můj život je fantasy Publikoval(a): Miss_Rosa | Fejetony, sloupky » Fantasy
Vtipně, hravě i s příjemným sebeironickým nadhledem :-)
PITOMÁ OTÁZKA Publikoval(a): Amonasr | Básně » Ze života
Díky za krásnou reflexi :-)
Giuseppe Verdi: LA TRAVIATA – trochu jiná recenze Publikoval(a): Amonasr | Recenze » Kultura
Jj, když je člověk otevřený, vždy si v té které inscenaci najde to své - nebo téměř vždy :-)
BYTOSTI Publikoval(a): Amonasr | Fejetony, sloupky » Ze života
Díky :-) Kočka je nesmírně originální a osobitý tvor, to každý její společník (majitel není to správné slovo) dobře ví... ;-))
QUO VADIS Publikoval(a): Amonasr | Básně » Ostatní
Souhlasím s Tebou, Jitko, je pro mě i zajímavé, že Tě báseň přiměla právě k této úvaze :-) Řekl bych, že je to něco jako jing a jang - nezbytnost udržování rovnováhy, což ale nejde jinak, než neustálým kolísáním kolem ní. Jakákoliv jednostrannost deformuje - tím či oním směrem. Někdy až závidím těm, kteří si žádné existenciální otázky nekladou a jen konzumují život na maximum podle hesla doby "žít a užít". Až to ovšem často zkonzumuje je samotné... Nicméně věčně se vznášet jen ve sférách hvězdné mlhoviny někde ve vlastní duši je opačný extrém. Je myslím dobré si kamsi k ní občas zaletět, ale nezapomenout zároveň cestu zpět na zem - jsme přece vesmířané i pozemšťané zároveň. A poezie života tak neustále osciluje mezi nebem a zemí... ;-) Díky za hezké zamyšlení :-)
