Komentáře slouží k vyjádření vašich názorů, postojů či kritiky.
Strop života Publikoval(a): šerý | Povídky » Ze života
Ach, má Bylinko. Kdyby člověk do budoucna věděl... a nebo ne, možná dobře, že neví! Asi je to i o úctě k člověku. Odpozoroval jsem, jak se dokáží lidé na venkově pomlouvat a do krve hádat, nesnášet. Ale když místní rodák skoná, nezjištně jdou mu hromadně na pohřeb. Tak nějak, že se to z úcty k člověku sluší. Pro někoho i důležité, zemřít mezi blízkými a doma. Ono vše to má jedno společné. Na přichod smrti nebýt sám a odejít důstojně.
Děkuji Jituško, že sis prošla mým smutným "tunýlkem" povídky. Avšak nad tunýlkem, stále svítí slunce*
s tebou Publikoval(a): zdenka | Básně » Ze života
Jak zpřetrhané nítě s uzlíky. Člověk člověku se ztratí, když není slova nabídky. Myslím Zdeni, ve fontáně slovo vytrysklě sílou vody. Jak úžasné, spojit lásku k člověku a najít k sobě shody*
Odevzdání Publikoval(a): Lexi | Básně » Sex, erotika
Když je k dání, odevzdání. Líbi se mi nejvíc třetí a čtvrtá strofa*
tekutá Publikoval(a): Sonador | Básně » Ostatní
Za mě skvělá věc, když často čtu autorská díla a jejích tvůrce občas prošlapuje sebemenší pěšinku, kterou ještě neprošel. A to je u tvého dílka vyditelné. Není zrovna dobré, když autor pravidelně a fádně uvízne jen (!) monotónních tématech, například lásky, bolu či poetické popisnosti krajiny.
To je pěkné, jak sis odbočila a dotkla jakých si "domorodých přírodních rituálů. Tedy alespoň v náznacích to tak cítím. Opět v Tvém výborném standardu... s bonusem zajímavosti. Líbí se mi to* Bezva, Sonador.
Něha Publikoval(a): Jarunka | Básně » Romantické
Už ten titul jakoby otevíral hebkou náruč. Báseňka obléklá v hedvabí. "Jen pojď, jen se přiviň a já energií prostoupím tě."
Je pěkné Jarunko, že sis našla pro Liter čas*
na kraji jazyka Publikoval(a): barking bitch | Básně » Láska
Málo kdo není lhářem. Když nelže druhému do očí - tak alespoň, lže sám sobě.
KUDLANKA Publikoval(a): Vivien | Básně » Ze života
Bojim, bojim! Kudlanka si zuby brousí, kudlák v sobě vášeň rdousí. Tohle nepřežije tělesná jeho schránka, si myslel, že je vegetariánka. Užít si a nechat se sežrat, tak i já bych nerad. Madona mia, prchnu do Ria.
Tak Ty nepřestaneš být vykutálená? Jen počkej zajíci! Chytnu si tě a vytáhám tě za ušiska až budeš jako větrník. Pak mužeš v míru říci - na mou věru, milý šerý, já tě žeru.*
No tak jsem se nějak rozjel. To dílko máš senza, čupr.* Ale to ty, s tou krutou kudlankou sis začala. Já nic, já muzikant... tralalinky tralala.
Všechno je a není Publikoval(a): Hanuš | Básně » Láska
Melodická báseň. Pěkná, Hanuši*
Strop života Publikoval(a): šerý | Povídky » Ze života
Au, nerad bych tě povídkou rozesmutnil. Však si myslím, že se svou dobrou, vřelou a moudrou povahou bys našel dušičku flétničku, se kterou by sis zvesela souzněl a pobyl. Jen se rozhlížej... možná ani netušíš. I spousty žen někdy hledají možnosti si pohovořit, dobrou krmi tvořit a hřejivé teplo souznění.*
Hodně dám na tvůj názor na moji tvorbu. A že se ti povídka zamlouvá, tak hej ejchuchu hej!
Jen pošťouchni v sobě veselého ptáčka ať probudí se. Však i on dobře ví, že jen kdo má rád život, tak se usmívá. Přeji štědrá rána a do večera jen spokojenost Jiří*
vystoupení z komfortní zóny Publikoval(a): danielsoft | Miniatura, hříčka » Ze života
Pidi, v mém maxi pocitu*
Strop života Publikoval(a): šerý | Povídky » Ze života
To je fakt. "Necítíš chladu, když stářím jsi v protikladu."
Záleží na empatii a sociální cítění. Ono když je člověku opravdu ouzko měl by se nějak - alespoň zabavit a nezůstávat dlouho sám. Ale v mnoha případech tomu tak je a když ne z široké rodiny, tak dobří lidé a přátelé. Lidskost není povinná. Ale zdobí naše srdce.
To je prima Oline, že ses u mě zastavil. *
Strop života Publikoval(a): šerý | Povídky » Ze života
Tak snad alespoň, že můžeme doufat. Těší mě Vaše nahlédnutí povídky. Velke díky Philogyny*
Strop života Publikoval(a): šerý | Povídky » Ze života
Trefa, Vivienko! "Dát blízkému ze svého času." Tak málo a přesto tolik pro mnohé. Nejošklivějším zaklínadlem a alibi, je nedostatek času. Znal jsem a znám, takovýchto ve věku strádajích několik. Zde je to už velmi letitý příběh. Dnes se čas zrychluje o to více. Jistě že není zde vhodné jen moralizovat, protože lidský život je unikátní a každého je vysostné právo, jak si s ním naloží. Lidé směňují čas za peníze a prožitky. Nejhůře jsou na tom lidé v hodně vysokém věku, kteří přežijí své příbuzné a nové výhonky se jim vzdalují! Říkám si. Kde je opravdu lidský strop života, když postrádáme s někým blízkým sounáležitost i podněty k radosti?
Jsem moc rád, že přečetlas a napsala pěkný vzkaz. Děkuji, Vivienko*