Komentáře slouží k vyjádření vašich názorů, postojů či kritiky.
A ZASE NIC Publikoval(a): Vivien | Básně » Ze života
Tedy někdy to je k nepochopení. Miliardy lidí na světě a spousty lidí okolo... a srdce někdy aby sželelo. Divná doba... ale člověk musí hledat, doufat znova.
Proto dnes tolik lidí soustředěně lpících na zvířecích miláčcích a lpění na mateřské pupeční šňůře do konce života. Na tolik povrchních konverzacích na soc. médiích. A bude jen hůře!
Neuvažuji katastroficky, protože tomu není zase tak zle. Ale to, že se lidé přestávají tolerovat a repektovat, bych řekl je alarmující. K tomu už muži domácnosti tolik nepotřebují. K tomu jsou mnozí mamánkové s hotelovým bydlením. Jsou vymyšlené aut. pračky, myčky, robotické vysavače, polotovary a.j. Poradí si.
Ženy jsou rovnoprávné-emancipované (což je správné) nejsou dokonce ani závislé být gravidní s blízkým mužem, kterého nahradí umělé oplodnění. Jsou už dosti náročné a mají dost vysoké nároky, což muže uvádí v nejistotu a zmatek, že požadavky nebudou moci splnit a očekávání zklamou. To jen píšu v náznacích, protože skutečnost je ještě složitější. Jsem si dnes vědom, že za tyto plky mě klidně někdo pošle do brdiček! Protože je se svojí "relativní" samotou smířený a klidně si je schopen žít bez někoho za zadkem s nějakou svojí alternativou.
Jednou jsem se bavil s jednou singl ženou, která žije s psím miláčkem. Řekla, že se bez chlapa klidně obejde a se psíčkem si spolu vystačí. "To víte - to tak. Já budu prát chlapovi podělané trenýrky!" Jsem jí řekl, že na to už dnes jsou automatické pračky a tohle zavedené rčení, už je dnes archaizmem. Trochu zakolísala a pak (aby měla na vrch) dodala. "Ale musím to potom z pračky vyndat. A to je přece taky práce...
Tak jsem si přečetl tvůj druhý díl Vivienko. Myslím, že to ta tvá báseňka vzala s nadhledem. Je pohledná, a jistě si zde našla nápadníky. Vlastně i já se ohlížím za dvoudílým párem jejích nohou. A cítím z její přítomnosti nezlomnou energii a krásnou duši. No zkrátka, sluší jí to, sluší!*
Nemoc (šílenství) Publikoval(a): Jan Kacíř | Básně » Ostatní
Zkrátka si u Tebe vždy rád počtu*
Bezcitné; Bez/kontaktní Publikoval(a): jenommarie | Básně » Ze života
Vždyť to říkám nějakou dobu, že sis podmázla nějakým mlsem múzu. Jak anoncuje Vivienka. Vypsals ses k vrcholu a můžeš se hrdě rozhlížet*
Bezva práce a hledání myšlenek.
člověk je spolustrůjcem Publikoval(a): zdenka | Miniatura, hříčka » Bůh, víra
Zajímavý názor* Však o tom v klidu porozjímám.
Mít Publikoval(a): Protos1182 | Básně » Ostatní
Pěkná báseňka. Líbí se mi*
Do lesa Publikoval(a): Fil | Básně » Ze života
To je fakt. Přírodě zástrčky není třeba. A ten "program" tak utěšeně pestrý.
Pěkná procházka, ruku v ruce s poezií*
S Faunem Publikoval(a): l.Tee | Básně » Ostatní
Ano, být Faunem je bezva... i když, se to mnohým nezdá. Když vášeň pohltí těla, vždy po něm zůstane, krása dotyků smělá*
Lesní ovoce Publikoval(a): Anety poetry | Básně » Smutné
Užasná představivost a propsaná poetickými bříšky klávesnicí. Bravo! Říká si můj šálek čaje. Už teď se těším, že bude vonět vytrvale*
Pohříchu Publikoval(a): romantiCKA | Básně » Láska
Krasně si u našich dveří zazvonila. Nuže pojď dál! Básni a dál povídej i zasni*
větrná muzikoterapie Publikoval(a): zdenka | Básně » Ze života
Tak k tomu kráčí život. A těším se, až Ti z popela prolétnu okolo ucha a Ty, budeš šťastnou, poetickou laní*
Iluze sprostého básníka Publikoval(a): Alexandr Rakita | Básně » Ostatní
Pěkná poezie - jako, když plavovlásce barvíš vlasy - asi. Když poezii chybí něha... běda, člověče běda.
Já s chutí obral... a zbyly jen kůstky*
Koho víc si přát než tebe Publikoval(a): nutellka | Básně » Láska
Co si přát víc, nežli tebe / který ví a vášeň zná / kde na vrcholu nebe.
Výdařená, za vlnobití hebkých polštářů*
Vítej u nás a uveleb se v modrém náručí*
Hříchy Publikoval(a): Poetik | Básně » Láska
Skvělá a pozoruhodná práce* Poezie umocněná životním osudem.
Duše Publikoval(a): Yry | Básně » Ostatní
Jsem jako kluk psal malou povídku "Mraky duší." Na nebi mraky bílé, jsou čisté duše a ty černé - podmračné, duše provinilé. A Bůh s větrem tmávé po nebi prohání až tak, až vyždímají se v potu deštěm, a zkrápí zem. Tím splatí své darebnosti zemi, která je v dobré víře zplodila.
Tak mně to tvé dílko nostalgicky připomělo. A ze své, mírně lidsky světle sivé duše, Ti za vjem děkuji. Máš to i s pěknou pointou*