Komentáře slouží k vyjádření vašich názorů, postojů či kritiky.
Ty tacy Publikoval(a): umělec2 | Básně » Láska
Poezie... téměř experimentální a jak z nákupní tašky života. Se zájmem jsem nahlédl.*
Zrnko, z anatomie pouště Publikoval(a): šerý | Povídky » Ze života
Moc mě těší Marie, že jsi tak "universální" čtenářkou a odbočíš si, do různých zdejších literárních žánrů.
Líbí se mi i veršem vedený vzkaz. Děkuji a jsem tebou pohlazeným.
Zrnko, z anatomie pouště Publikoval(a): šerý | Povídky » Ze života
Velké díky, Frrčíku. Velmi si Tvého vzkazu a nahlédnutí považuji*
Opojný klid Publikoval(a): kudlankaW | Poezie v próze » Ze života
Pěkná mini, Kudlanko.
Hasiči z kraje Josefa Lady Publikoval(a): Kaj | Prozaická miniatura » Ostatní
Zajímavé životní postřehy.
Smíření s paní Alenkou Publikoval(a): Kaj | Prozaická miniatura » Ostatní
Tedy podnikání v pronájmech je vachrlatou záležitostí. Někdy to bývá i oboustraně komplikované. Jak je vidět, tak máš sociální cítění a jak zde píše Marie, je to spíše neúcta dětí i vnoučat. Že je nezajímá, příbuzná ve finanční nouzi a ještě jí vnučka zneužívá. Je pěkné, že ses k jejímu osuda takto postavil. Tak snad bude opravdu lépe*
Machu Picchu Publikoval(a): Kaj | Básně » Ostatní
Rád jsem nahlédl.
Příjemná chvilka poezie*
Zrnko, z anatomie pouště Publikoval(a): šerý | Povídky » Ze života
Prima, Martene. Těší mě tůj vzkaz a přijď opět - zas.
"Manželský téma o jaru a milenkách?" Ale ano, také na ně jednou dojde. Vydrž, jdu do terénu...
Zrnko, z anatomie pouště Publikoval(a): šerý | Povídky » Ze života
To je bezva, když pocitově jsem Ti vpadl do noty. Děkuji, za vzkaz*
Zrnko, z anatomie pouště Publikoval(a): šerý | Povídky » Ze života
Na každého člověka hladový život vrčí a cení zuby. Krmit jej verši nepostačí. Nacpeme ho dobrotou a láskou. Ať se nacpe a nám postačí alespoň drobků z štěstíčka.
Děkuji, Ivo*
Generace sněhových vloček Publikoval(a): Klára Němcová | Básně » Ze života
Co mi víme? Třeba všechny sněhové vločky neumírají! Některé se promění v semínka jarních sedmikrásek. A u nás před domem, že jich je*
Jsem se v té pěkné, a laskavé vločko-hře inspiroval...
Nerváci Publikoval(a): šerý | Povídky » Ze života
Díky Káji, za podnětný komentář. Víš lidské vzájemné vztahy jsou tak složité, že dle mého názoru, ani samotná psychoanalýza či jiné poučky (snad mimo některých prověřených pragmatických pořekadel) na to nestačí. Zmiňuješ se, že vztahům někdy nerozumíš - z toho si nic nedělej, já také ne! Nevím jistě, zdali měla příroda naše novodobé "standardně dané vztahy" opravdu v úmyslu?
Někdy je v životě inteligence důvodem k nejednoznačnosti a ironacionalitě. Pud je v nás oslaben a třeba jiní živočichové to pokrokově neřeší a žijí si dle zavedené tradice. Tím neříkám, že člověk to dělá špatně. Ale musíme se rozhodnout, zdali odmítneme přírodu, jako "moudrou matku" která si zaslouží naslouchat a respekt. Nebo se vymaňovat z její zákonosti a vytvářet si nezávisle, jakési pro nás dokonalejší a pohodlnější "mechanizmus" života. Ta touha se odpoutat od přírodních zákonitostí je zřejmá: výměna tělesných orgánů, náhrada živočišných a rostliných potravin, oddalování (nebo dokonce zrušení) stáří, umělé oplodnění ze spermobanky i přenos embrií k těhotenství, antikoncepce a mnohé jinakosti přinášející bezedné pohodlnosti a slasti, které nám přináší pokrok a nové technologie.
Jsem možná trochu odbočil, ale vše souvisí ze vším. Staleté rodiné tradice, životní hodnoty, se pokrokově hroutí! Jistě že ne tím, že jsou již nefukční a ztratily opodstatnění. Ale jen kvůli tomu, že už nějak podezřele existují příliš dlouho! Vše co není dnešní, se musí v zájmu pokroku zbourat a změnit. ZMĚNA JE ŽIVOT! Morálnost, stálost a mír, už poněkud nudí a zapáchá. Kdysi jsem viděl film, jak budovatelé Nového světa jeli na náklaďáku spolu s vlajkou, kde bylo napsáno "K pokroku i přes mrtvoly!" Proto tělo naší zeměkoule je tak vydrancované a lidské hodnoty se počítají v pracovních dotaznících.
Nějakou rukověť k partnerskému štěstí a jeho trvalivosti neexistuje. Kdo by toho naleznul, tak by dostal Nobelovu cenu. Snad jen souhra přírodního výběru, charakteru a vzájemné odpovědnosti, odvahy předat bezpodmínečně svoji osobní svobodu druhému a... jistou dávku náhodného štěstí, vůbec na takového sdílného partnera narazit.
A ještě si neodpustím. V partnerství by neměla panovat jistota a uspokojení, že jeden druhého nemůže ztratit! Když někoho miluji a jsem s ním šťasten, tak bych se měl chovat tak, abych jej neztratil - a to platí oboustraně. Je to celoživotní práce na vztahu a jen pitomec si myslí, že rodinná pohoda není dřina... že jsem věčně za vodou! Proto tolik proklamuji, že partnerské sebe uspokojení a plíživá "jistota" usedlosti, vede k vyprázdnění a zkáze.
Nedělám si (ve svém věku) romantické iluze. Lidé si dokáží porozumět, čím dál, tím méně. Mezi ženou a mužem je to ještě viditelnějším. Snad jsem alespoň částečně objasnil má publikační, tématická motta. Mohl bych o vztazích napsat dlouhé statě. Ale proč a k čemu. Stačí jen konstatovat. Zamilovanost je jak psychická diagnoza. A jak jistě víme: V "Blázinci" se ještě nikdo z gruntu nevyléčil. Ale díky živote, za ni!
Drak Pro Tebe Publikoval(a): J's .. | Básně » Láska
No panečku* A nejvíce strofa pět a šest.
Zpropadená otázka Publikoval(a): Psavec | Básně » Humor
Erotika naroubované na vitální odnož. Antikoncepce žádná, jen z nouze přerušovaná soulož.
Ale kdo ví, snad jen první i sexuolog, Bůh.