Komentáře slouží k vyjádření vašich názorů, postojů či kritiky.
Tobě... Publikoval(a): Helen Mum | Ostatní poezie » Láska
Tobě, tak jednoduchý (zdánlivě) a naprosto kouzelný text. Určitě dal práci.
Opět v něm cítím jímavě laskavá slova Paula Coelha: „Otevřela jsem okno i své srdce. Slunce zaplavilo pokoj a láska mojí duši.“
A možná také moudrost Chalíliho Džibrána:“ V tichu svých srdcí znáte tajemství dnů a nocí. Avšak vaše uši žízní po poznání vašeho srdce. Rádi byste se dotýkali prsty nahého těla svých snů. A je to dobře, že to chcete.“
Že tu Publikoval(a): Helen Mum | Ostatní poezie » Příroda
Že tu, je nádherná, hodně hřejivá. Úžasná spojení slov zdá se, že jimi maluješ jen tak lehce do ovzduší. Jsi moudrá, zkušená, znáš hranice svých sil. Spousta lidí nedělala jen to, co by jim přinášelo radost. Ani já. Styl tvého psaní mně v těchto pozdějších tvých básní připomíná Paulo Coelho.
Jako bych četl jeho: „Neschopnost rozhodnou se je bolestí ze všech největší.“
V krajině na pomezí Publikoval(a): Helen Mum | Ostatní poezie » Láska
V krajině na pomezí, moc příjemné čtení. To první šestiverší je skvost. A je-li to pravda, rád obejmu s tichou něžností, celý náš svět a s ním i tebe. V krajině na pomezí (hezký výraz) je vše jinak, stíny tam voní moudrostí a vyčerpaný vítr vymetá v tichosti plachost chvil. V ta místa, kde se láska roubuje, tam chodím závidět. Až gravitace temné hmoty zcela nás zpije do němoty budeme nejspíš v krajině na pomezí.
Bral bych to i za humny. Jako dítěti mě svět za humny připadal na pomezí mezi dětstvím a dospělostí.
Tybí Publikoval(a): Helen Mum | Ostatní poezie » Ze života
Bytí
Tvá báseň mi připomíná vznik sluneční soustavy, takový malý vesmír jen ve tvém nitru.
Plná tajemství a samých slibů jsou první sloky…vidina Země je daleko. Ještě není, vše je v mlze, proto k ní nelze dorazit, zatím je to jen světlo v temnotách. Nalézt ji znamená hledat v srdci života.
Proto ta třetí sloka je lidská. Kráčí se k ní již v rytmu srdce, zatím ještě v nahé tmě budoucího života. Je také, dle mého názoru, z básně nejsrozumitelnější, prach známe všichni, z něj se vesmír tvořil.
Chalíl Džibrán: „V hloubce našich nadějí a tužeb dlí tichá znalost onoho světa.“
Osamělost Publikoval(a): Helen Mum | Ostatní poezie » Láska
...souhlasím se Son, krásné ukončení předchozího textu posledními řádky, i s Vivien...
Tam, kde se cítíš sama sebou osamělá nebudeš, naplňuješ jen svou potřebu, nikoliv prázdnotu.
Vidět budoucnost znamená odhalit vlastní tajemství. Přátelství, které hledá něco jiného než odhalení svého tajemství, není přátelstvím.
P.S...a na budoucnost vzpomínám raději jen s Erichem von Danikenem…*
A budoucnost, i ta se jednou stane minulostí. Ještěže nevíme, co nás čeká.
Vnímavá Publikoval(a): Dreamy | Miniatura, hříčka » Romantické
...a srdce? To znovu dokořán otvírá se tělu života...v hloubce tvých tužeb a nadějí se tiše schovává tvá vnímavá znalost tohoto světa...ve kterém určitě nebýváš, jen potměšilým hostem, schovaná v květech levandulí...*
Spavá Publikoval(a): Dreamy | Miniatura, hříčka » Romantické
Líbí se mi. Roztomilá říkanka...verše jako vždy, splétáš obyčejnými léčivými slovy v neobyčejně znějící věty, jež modelují přání do touhy, kterou nepředstíráš.
Objetí je krásné počítadlo lásky...
Zkusíš to? Publikoval(a): Dreamy | Básně » Ze života
Mile zrýmovaná výzva. . . Zkusíš to?
Ale dej jim čas na hledání potěchy tvých smyslů, neboť někteří vyhledávají jen radovánky. Jsou jako letní žízeň a po svlažení rtů už o ní neví.
Sama musíš chtít jinému otevřít srdce a o útěchu z požitků usilovat s ním.
Ať bystřinou je tvá touha po novém. Neboť co je touha než rozpínání do živoucího prostoru. Přeji, abyste se v něm shledali a dnešek ať obejme minulost ve vzpomínce a budoucnost v touze...*
SPOČÍTEJ SI SVOJE ŠTĚSTÍ Publikoval(a): Vivien | Povídky » Ze života
Moc hezké čtení Vivien...*
Bylo by... Publikoval(a): Dreamy | Básně » Ze života
Když lásky přeukrutné, tak jako v románě,
končívají smutně, chce vzlykat se do dlaně.
Vždy je líp se nenavracet, jen v krásné vzpomínat,
je zbytečné čas ztrácet a osud proklínat.
Vím, že víš...*
Hadukaj Publikoval(a): Helen Mum | Ostatní poezie » Romantické
Tvé verše jsou laskavé, jako barevná duha, nad krajinou plné touhy...*
Ji a Ním Publikoval(a): Helen Mum | Ostatní poezie » Romantické
To už jsem přeci četl loni...paprsky prorážely chuchvalce mlhy...v duši to barvami hýří. Prolistoval jsem tvou tvorbou a ejhe, Dokonalý svět tu máme podruhé. Mně osobně by stačil jeden „dokonalý svět“.
Dobře...budiž ti k dobru přičteno, že úpravy, které jsi provedla (např. v grafickém členění veršů) oživily prostor pro tzv. „optické konzumenty“.
Úpravou posledních dvou veršů, změnou minulého času na přítomný a přidáním pěti nových veršů, před ty dva poslední, v závěru básně, jsi svými doteky hřejivosti, jež bolavé smutky přikryjí tichem, jistě udělala radost i všem ostatním, co tě tak rádi čtou. Mně ano. Každý máme v sobě základní tóniny rodových znamení, touhu, smutek, stesk, radost...na teplých dlaních usedl čas...hezké. Líbí se mi, moc, rád jsem ji četl.
Jablka Publikoval(a): blues | Básně » Ostatní
Máš pravdu Vivien, také jsem letos čekal kdy spadne, překvapivě vyčkalo sněhu.
Děkuji za návštěvu.:-)