Komentáře slouží k vyjádření vašich názorů, postojů či kritiky.
Ústav - 11. díl Publikoval(a): kozorožka | Povídky » Ostatní
Díky
Ústav - 11. díl Publikoval(a): kozorožka | Povídky » Ostatní
Děkuji ti, rozumím. Toto je vlastně první příběh, který jsem vůbec napsala. Rozutekl se, je to takový spletenec. Nijak jsem to nekorigovala. Jak to přicházelo, tak jsem to psala. Teď píši jinak. Prosím o strpení s prvotinkou. :-)
Ústav - 9. díl Publikoval(a): kozorožka | Povídky » Ostatní
Dík. I za za upozornění :-)
intro averse Publikoval(a): Marten | Básně » Smutné
Moje úvaha na toto téma: Mít srdce otevřené, to je statečnost. Skrze temnotu světa poznáváme světlo duše - čím by bylo světlo bez tmy. Světlo duše není rozum, jak si myslí mnozí, ale láska. Rozum je jen nástroj duše.
Citlivý člověk jaksi více trpí. Ale ti rozumová trpí také, jen to není vidět. Protože nejsou v kontaktu sami se sebou. Toť má zkušenost.
Ústav - 7. díl Publikoval(a): kozorožka | Povídky » Ostatní
Díky. Kopírováním z wordu se mi ztrácejí odstavce. Ale příště to upravím po vložení :-).
Kterak živočichové Publikoval(a): kudlankaW | Básně » Pro dospělé
Když noc se dnem potkává se
Milují se v tiché kráse.
Má mysl bloudí po hvězdách
Já zachumlaná v peřinách. :-)
Kterak živočichové Publikoval(a): kudlankaW | Básně » Pro dospělé
Pekné
Ústav - 7. díl Publikoval(a): kozorožka | Povídky » Ostatní
Díky ti, zlatíčko :-)
poezie Publikoval(a): Frr | Básně » Ostatní
Kámen, ten tichý svědek času, ten přítel věčnosti, je pozdravem dávných věků. Je pevným bodem v chaosu doby. Snad i kameny k nám promlouvají. Jen být s nimi chvíli, v klidu a tiše. Jen najít klid a ticho. A vydržet. :-)
Cizí postel Publikoval(a): Křemen | Básně » Láska
To je silné. Svět je podivný labyrint v němž bloudíme. Je to bolestný kontrast - osamělost s touhou v srdci a rej maškarního bálu v přelidněném světě, kde je hojnost všeho, a přesto nám to podstatné chybí.
Animal flow Publikoval(a): Protos1182 | Básně » Ostatní
Když sedíš tiše, slyšíš život ve svém břiše, motor tvého těla přede, nejlépe jak svede. Slyšíš srdce, bije tiše a zas prudce, odbíjí čas tvého žití, jako připomenutí, že život je teď a že jsi živý, unášen proudem života. Je to tanec bakterií a virů, s nimiž tančí tvé tělo - občas zakopne, ale to patří k tanci. A duše se z výše mysli dívá, a pak do toho proudu skočí, a pak zase vyleze na břeh a suší se. A znova a znova…