Komentáře odeslané
Komentáře slouží k vyjádření vašich názorů, postojů či kritiky.
Citlivá dívka Publikoval(a): Stanislav32 | Básně » Ostatní
Pěkné. Kouzlo minulosti, zašlých časů. Sladkobolné vzpomínky na to, co odnesl čas. Kdo je nemá, takové či onaké. Zdá se mi, že do určité míry to dělá naše mysl. Mládí je ve vzpomínkách asi vždy krásnější než zralý věk. Je to podel mého námi, ne vnějšími okolnostmi. Byli jsme bezstarostní, život nám ještě nedal přes hubu, blízcí nezradili. Moje babička vzpomínala také tak. A to její mládí byla válka, přítomná válka, ne v médiích. Ano, nic hrozného se jí nestalo, ale bombardování a smrt kolem zažila. Mládí je prostě krásné období. Člověk se nemůže vrátit, ale dostat do podobného stavu, bude-li brát život jako hru a jeho obtíže jako zkoušky (na škole života). :-)
Dotek hudby Publikoval(a): Emily Říhová | Básně » Ostatní
Moc pěkné. Je to jako dobré haiku, ale o hudbě. Obraz vnímání hudby. Hudba je pro mě řeč duše. A dělá s ní pěkné věci. Staří Řekové a první křesťané se děsili "nemravné hudby" a věděli proč. Pro mě je povznášejícím lékem na skleslou duši.
Zbloudilá duše. Publikoval(a): Kan | Básně » Ostatní
Moc krásné. Krásné metafory vyjadřující pěkné naladění. Děkuji za pohlazení duše.
Motýl Publikoval(a): Pavlina | Básně » Láska
Kudlanky to nemají lehké Jsou škodlivé, nikdo je nemá rád a všichni se jich bojí. Motýl je krásný, ale nesmí se nechat lapit. Nesmí být příliš důvěřiví. Ale dokud žijeme, můžeme létat. Dokud píšeš, žiješ, plácačka tě nerozplácla. Nech ubohou plácačku plácat se světem a leť. Jsi snad motýl a ne plazící se housenka, ne :-)
PS Já jsem si také prošla svou temnotou a má zkušenost je, že nejvíc člověka ničí sebelítost. Odpustit někomu znamená se jím přestat zabývat a věnovat se sobě. Těšit se ze života, jak to jde. To je má zkušenost, proto to celé píšu.
Držím palec.
Na počátku byla tma Publikoval(a): kozorožka | Básně » Filozofické
Zajímavý úhel pohledu :-) Napadlo mě taky, co když někdo stvořil tento svět omylem? Nebo náhodou? Velcí bozi nechali děti hrát si se sirkami a ono jim to bouchlo :-).
Vzrušení Publikoval(a): kozorožka | Básně » Sex, erotika
To je dobré, půlláska. Zní to poeticky. Koneckonců o co jde, když si rozumějí. Nebo si myslí, že si rozumějí :-).
Na počátku byla tma Publikoval(a): kozorožka | Básně » Filozofické
Ano. To je to jediné, co můžeme udělat pro sebe i tento svět, udržovat svůj vnitřní plamen živý a krásný. Nenechat ho dusit hněvem a lítostí, které v nás vyvolává chaos světa. Tím bychom se k němu přidali. Postavit temnému chaosu světa svou světelnou harmonii. Když se přidá světélko k světélku, může lidstvo zazářit, jedině tak. Za mě.
až ucítíš pírko slova Publikoval(a): Frr | Básně » Ze života
Pírko Tvého slova vlétlo do mé duše a zahřálo mé srdce. Má duše prosí o úlevu v tíži všech, kteří vláčejí svět na svých bedrech, kteří z hloubi jeho temnot vzhlížejí k obzoru, kdy se tam konečně ukáže slunce. Prosím, aby ho uviděli ve svém (a nejen ve svém) srdci, protože jinde ho neuvidí. Pěkné básně jako tato jim (nám všem) pomohou jej zažehnout. Díky, pěkný ptáčku (pod nickem Frr si představuji letícího ptáčka :-))
Kdo z vás je bez hříchu, ať hodí kamenem (Jan 8, 1 - 11) Publikoval(a): Pamína | Básně » Ostatní
Krásně sdílená atmosféra, krásně sdílený prožitek poetické duše. Moc pěkné.
Na počátku byla tma Publikoval(a): kozorožka | Básně » Filozofické
Díky oběma :-)
Váš dopis je tak milý Publikoval(a): kozorožka | Básně » Romantické
Děkuji. Byla jsem Oněginem, když jsem to psala. Tolik, že se mi až chtělo brečet. Je v tom samozřejmě i kus mě. V mém věku snad každý poznal sílu i bolest lásky.
Snění Publikoval(a): Kan | Básně » Ostatní
Já když se oddám snění
Svět se náhle změní
Krásně si pak připadám
Má duše míří ke hvězdám
Per asperam ad astram
Po své cestě jít Publikoval(a): kozorožka | Básně » Filozofické
Děkuji oběma :-)
Váš dopis je tak milý Publikoval(a): kozorožka | Básně » Romantické
Děkuji všem. Láska je pro mě dar shůry, a proto také utrpení, když je dán jen jednomu. A jak je to časté, že. Kdo to nezažil. A utrpení je to pro oba, pro milujícího jistě větší. Když jsem to psala, myslela jsem na postavu Oněgina, která ve mě vyvolává skutečný soucit. Určitě i Puškin to tak cítil, píše o něm s láskou. Jeho utrpení bylo dvojité, utrpení míjení (asi i Tatiany, ale ona nebyla sama a taky nikoho mezitím nezastřelila :-)).
Mně se zdá jasné, proč to tak dopadlo. Když se poprvé potkal s Tatianou, byl to měšťan "unavený z lásky" a ona naivní děvče. Těžko se mohly jejich duše potkat, byly jinak naladěny. Když ji pak potkal v Petrohradu, byla městskou dámou a on městským gentlemanem. Jejich duše se potkat mohly, ale jejich životy už ne. Jedině za velkou cenu, kterou Tatiana nechtěla podstoupit. Nejde o to "co kdo udělal špatně", ale o sílu osudu. A kdo se někdy nepotkal se silou osudu.
Já píši vám Publikoval(a): kozorožka | Básně » Láska
Představovala jsem si u toho skutečně Tatianu, nedávno jsem Oněgina dvojjazyčně četla (originál skvělých básní býva nepřekonatelný, že), tak ji vidím živě. Tatiana je pro zosobněním naivní, první lásky. Ale také obecně, prostě čisté lásky. Děkuji všem. Psáno s láskou v srdci a s touhou se o ni podělit.
