Komentáře odeslané
Komentáře slouží k vyjádření vašich názorů, postojů či kritiky.
Motýlí Publikoval(a): Noc17 | Básně » Láska
říká se;
že víly křídlům třpytky malují
že díky nim jsou pely o kráse
že něhu na ně fouknou a tělo pohladí
ať potom s větrem v květech jemně dovádí...
* * *
s tím vším spojena láska
s tím vším je souznění
tou spojnicí, co laská
v chmýřeném pábení...
Motýlí srdce Publikoval(a): j.c. | Básně » Ostatní
já nebyla snad ničím!
a proto naivní jsem / a vím, co tohle znamená
a proto říkám
že tam, kde pochybnosti klíčí
je popraskaná zem / a srdce / nejen motýlí / jsou zrazena
ač stopa daktylu je sytá!
Temná milenka Publikoval(a): Sladkalu | Básně » Láska
já vždycky chtěla milence z ebenu
tu tvář souměrných rysů a tělo šelmy
však v rámci lásky nynější vidinu odženu
neb poutník nebeský mi vyhovuje velmi :)
Šeptej mi, básníku... Publikoval(a): Sladkalu | Básně » Láska
Šeptej mi dál, můj básníku
svá slova pro mé uši
šeptej je do mých kotníků
tam nejvíce mi sluší
šeptej je cestou ke klínu
v pomalém přednesení
ať v slokách celá spočinu
ať rýmy Tvé mě změní...
šeptej mi dál můj básníku
svá slova pro mé tělo
šeptej je pro svou Moniku
i pro svou vlastní smělost
šeptej je cestou ke hříchu
vpisuj je do mé kůže
svým vlhkým perem kalichu
vyčaruj sonet z růže...
Nostalgie nad pijákem Publikoval(a): Lota | Básně » Ostatní
já pamatuji si ty růžové
co sály inkoust hltavě
co vzkazy nesly chápavě
když psali nám je bohové...:)
..900.. Publikoval(a): šuměnka | Básně » Ostatní
To Špáďa;
děkuji za Tvé vnímání,
za čtení slov i obsahovou část
a věř, že jsou dny hluboké jak past
co k pohádkám maj´hodně dlouhou štaci
že pocit "z hrobu odspodu" prožitkem zavání
že prostě také já se v balastu a nočních můrách ztrácím!
ačkoli pravdou je, že víru mou to neláme!
že nezmění to moje Já, že nezanevřu na lidi a žití
jsem ovšem velmi znavená, mám blízko k lehu na kámen
a bohužel už dlouho netrápí mě fakt, až zubatá mě chytí!
s náplní... Publikoval(a): enigman | Básně » Ostatní
P o č k a l si
na mé zatleskání
/ tím signálem stéká čerň antracitu
do všech malých dóz /
Došel mu inkoust v kresbě do krásy
odložil pero dál
a pokračoval dlaní
v níž mnohem víc měl citu
by výtvor přes doteky polaskal
by kresba pocítila jeho daktylos
…jako by vytušil
že kdesi nad ním tichý pozorovatel
je jeho konání...
Trhla jsem sebou / což byl jeho cíl /
Vydal se ke zdroji
/ nehmotně hmotných těl /
a šel si oklikou, zákoutím, ústraním
co se mu líbilo, klidně si osvojil
slabinám země skvěle rozuměl
za vůní vláhy slepě bezbranný
/ se zbraní k vzlínání /
a stále kreslil / máyské motivy
i indiánské vzory stínované…
Pak dlaní světlo zvláštně zakřivil
Použil jazyk Nahuatlů, by ji oživil…
A tleskl směrem do mých míst!
A já jen stekla stejně jako černý samet noci
/ i tím si byl už vlastně jist /
..že pronikne mi hrdlem zvoucím
A já si budu skrz něj číst…
Stínová Publikoval(a): kroužek | Básně » Láska
děkuji za příjemné odpoledne v té láskyplné chvíli
jíž dokázals zachytit tak, že obdiv můj k Tě sílí!
Usíná Publikoval(a): kroužek | Básně » Láska
to jsou vážně přenádherné verše
/ takhle si já představuji poezii /
kochám se!
Rozestlaná Publikoval(a): kroužek | Básně » Sex, erotika
tak ta je skvostná!
výsostná!
ani slovo nechybí, ani slovo nepřebývá!
k.l.a.n.í.m se!!
Synfonie Publikoval(a): Tamara | Básně » Láska
To kiwi
nejlepší jsou drahá dirigenti s absencí hudebního sluchu
co prostoduchou melodii myšlení předjímaj´za předtuchu...
Synfonie Publikoval(a): Tamara | Básně » Láska
když orchestr ladí, je to nádhera
a smyčce dají sílu vylétnou až do Proxima Centauri
když skrze těla struny rozezní se, hudba vyvěrá
a v skropení a žáru pak se tvoří mlžné opary...
Pro přítele a kamaráda M* * * * * * Publikoval(a): Tamara | Básně » Ostatní
To není / myslím / ničí šálek kávy!
každý z nás raděj nebe zdraví
když pod ním stojí, oči dokořán
a paže rozpažené, svoboda všech stran...
příteli samosebou dávku vzduchu posílám...:)
vyvážená... Publikoval(a): enigman | Básně » Ostatní
S v ý m ramenem
jsem dotknula se jeho
mužného ramene…
Mé váhy vytvořila zem
Nebe je obdařilo něhou
i silou vnímání
A obojí mi bylo k tělu vbroušené
ve stylu rozcestním
se skrytou intuicí…
Zahleděl se mi do očí
pohledem plným rouhání
když nebe šedne na podzim
a probleskne v něm plamen na sítnici
než přeskočí / a ohně nesloučí…
„ promiňte, pane
však všimla jsem si Vašich zvláštních knoflíků…
z čeho jsou vlastně vykované?
proč tvarem připomínají mi Afriku?
proč z jejich otvorů horkých dech vane?
lze skrze ně se dostat k rovníku?“
**
Chytl mě za ruku
a druhou načmáral mi přes obličej pruhy
na sebe hodil prach
a obalil nás pláštěm souzvuků
by vynořili jsme se v horkých planinách…
Na zemi objevil se stín / jeden i druhý /
Na krk mi navlík´korálky / snad z lazuritu
i na zápěstí, na kotníky /
Sám sobě zvolil malachit
co zářil v jasu večerů
v západu slunce třpytu
na tělo natřel cit
A krokem bez spěchu jsme vešli do etniky
…I do sebe. A dál do země Aferů…