Apofis

Desítky lunárních souložníků,
desítky souložnic Hélia,
v špalíru,
v davu.

Všude!

Absurdnost momentu,
neslyšné šeptání,
tápání,
čekání.

Co bude?

Jsem Mesiáš!

Dívčí lůna si v obětinu beru,
hlasem hřmotným k poslušnosti vzývám
a tyji z hlouposti.
Z panen děvky,
z hochů otroky vytvářím.
Od hodovního stolu blahosklonně kývám.

Jsem Apofis!

Chaos a temnotu provázím,
staletími procházím
a vím,kdo jste.

Nejsem pastýř,
jsem vlk...

a vy mé ovce.