džej pí

shořím po ránu u snídaně

stihnu si naposledy odplivnout do svýho včerejšího kafe

samota se zažere do kůže

a bývá horší, když člověk kreslí nehty na tabuli nahotinky..

jsi má jediná levandulová holka z ocele

jsi moje ultramarínová okatá holka, co se toulá bludištěm cest s nohama do praku

jsi moje elektrická víla se samodržícíma punčochama

jsi moje nakreslená ilustrace na plakátu ze šedesátejch let, ostatní se ti nevejdou za nehet

...miluju tvoji pihu krásy, to že ti reznou vlasy miluju na tobě všechno, co bolí...

ukaž mi cestu tygře..