Anotace: ___
Podáváš mi jeřabiny
do každého ucha
jednu náušnici
abych se líbila
možná všem těm ptákům
s červenými zobáky
kteří zpívají jako diví
nikdy ti neřeknu chybíš
zas počítám kdy
do mechu sázím vyšité srnky
ze svého svetru
a ony nechtějí hřát
utíkají
a jen zimou
a jen samy
jednou vyjdeme z toho lesa
až poslední slzy zurčet potůčkem budou
pak se roztrojíme
v paprscích slunce
až z Tvých vyšitých srnek z mechu povstanou něžný laně-ve víly v nedbalkách změní se v okolí funící přetloustlé saně....:-D*ST***
25.09.2016 19:28:39 | Frr
Z mechové vyšívané deky se jednou vykutálí TA laň a všechny víly v momentě zešílí... :)
Děkuji moc, pobavilo a potěšilo, já poslední dobou spíše klopýtám.
25.09.2016 20:22:56 | Philogyny1
Mně se ta báseň líbí, ani nemusí mít náušnici z jeřabiny. Srnky ze svetru hřejí, ne že ne.
23.09.2016 19:16:16 | Kaprikorn
Srnky jsou uražené a nechtějí hřát, to už se stává, a některé mají sakra výdrž... :) Děkuji.
23.09.2016 20:34:23 | Philogyny1
Dokud dýchám, doufám (Marcus Tullius Cicero). :-)
23.09.2016 02:39:40 | Iva Husárková
Tak nějak to bude, děkuji... :)
23.09.2016 04:25:37 | Philogyny1
jednou...na viděnou...úsměv.z.
22.09.2016 20:32:10 | zdenka
Děkuji. :)
23.09.2016 04:24:54 | Philogyny1