obraz

Natáhla ruku a
tence tenoulince
svým tancem
bolesti
pokreslila obraz
pod mou básní
ostrou jehlou
pláče

nahoru položila 

svý černý oči
jako dvě tečky
za příběhem

noc chumelí
jako by se čerti ženili
uspává smutek slov
pod navátou
sněhovou peřinou
jen lasice hranostaj
stopama dál
tence tenoulince za zády
běží

tam někde pod střechou
pořád tajemný
škvíry
v měkkých smrkových
palubkách
"kde není kocour
myši mají pré"

říkávala babička
měla jsem ji ráda