Návštěvnost
a lípa padá...
a lípa padá...
Anotace: Tu lípu jsem nosila dlouho v hlavě, musela jít ven, zajímá mne jen, co vidíte, jestli někdo napíše, budu ráda...
Projížděla jako když
tenkou dlaní
ukrojíš krajíc
jen záblesky kovově
znějícího úsměvu
možná vzpomínka
na kata
a lípa padá
podťatá
v zoufalém vzdechu
suchý třesk
záchvěv agonie
a pak další hlas
zní červeně a lomí
tvrdou stranou
leží
a dvojí krev zem pije
Komentáře (20)
Komentujících (9)
Doporučit
Tiskjo, líbí se mi to. Fajn obrazy.
RM.
14.07.2016 16:16:25 | Robin Marnolli
Děkuji, Robine, potěšilo... :)
14.07.2016 17:34:05 | Philogyny1
...tak tahle báseň ťala do živého,líbí.......staré stromy vypráví příběhy....
.....ty věkovité jsou sídlem bytostí......když "umře"takový strom,tak
vše kolem pláče,naříká.......prázdnota v krajině,v místě...chybějící
energie....rána,co se dlouho hojí...zjizvená......Ji.
06.07.2016 18:49:44 | jitoush
Děkuji, ani nevíš, jak jsem za ta slova ráda, někdy si říkám, jestli nejsem divná, když to tak všechno prožívám...
06.07.2016 18:53:56 | Philogyny1
...tak to nás je tu "divných"povícero...../smích/Ji.Vítej v "klubu"
oblibujících si stromy...
06.07.2016 20:56:44 | jitoush
Já jsem mezi nimi každý den, v lese, děkuji moc :)
06.07.2016 20:59:04 | Philogyny1
agonie dřeva vždycky úpí
05.07.2016 19:31:55 | básněnka
A pokaždé jinak, když je vítr a padá, tak je to jen takový kratičký suchý třesk a je dole, z toho mívám ve větru obavy...
Děkuji za zastavení :)
06.07.2016 05:39:13 | Philogyny1
Mám vítr ráda...živel no :-)
06.07.2016 10:14:21 | básněnka
...já mám jeden zážitek...tefonuji a říkám, jsem v lese, a on fouká, mám čepici, až Vám na tu blbou hlavu spadne strom, tak... :)
06.07.2016 10:28:50 | Philogyny1
někdy se kácí na všechny strany a kolikrát by stačilo si jen promluvit ... :) o dlani a krajíci už jsem ti psala ... :)))
04.07.2016 09:33:52 | Ragnell
Taky se někdy kácím...hele, pozpátku micák a už jsme u kocoura... :)
04.07.2016 14:53:55 | Philogyny1
Možná, že strom je domovem...zpěvem...mízou...kořenem...úsměv.z.
04.07.2016 02:19:01 | zdenka
Děkuji, Zdenko, vidíme to tak nějak podobně...:)
04.07.2016 14:51:37 | Philogyny1
..a od toho smutnýho okamžení v Tobě už začala růst v zázaračném lůně Tvýho srdce..až se do něj nevejde..přesaď ji tam kde pro ni najdeš
to nejpříhodnější místo..určitě ještě v tomhle Tvým životě budeš vařit čaj
z jejích voňavých kvítků a necháš jej ochutnávat z křehkých šálků svých
básní...***:-D** ST*
03.07.2016 17:31:31 | Frr
Děkuji za komentář, potěšil, já už o básni psala hanele m, lépe jsem to napsat neuměla. Lidé kácí bez rozmyslu a stromy jim to vrací, někdy, já na ty dryády věřím :)
03.07.2016 19:32:08 | Philogyny1
měla jsem na své každodenní trase strom několik let jsem ho tam potkávala a milovala a pak jsem najednou místo něj našla prázdno.. strašně to zabolelo a pořád to prázdné místo bolí..
03.07.2016 16:06:39 | hanele m.
Ano, soused teď skácel starý ořech, byl zdravý, krásný, koukala jsem z okna, jak se na něm prohání veverky, teď je tam jen pahýl kmenu a já se s tím nemůžu srovnat...
Ale kdysi jsem zažila, že starý strom zranil a pak ještě vypadl z vlečky
a zdemoloval cirkulárku. Četla jsem, že stromy mají své dryády a lidé se tomu smějí. Já si ale myslím, že na tom něco bude...
Děkuji moc za komentář, potěšil. :)
03.07.2016 19:26:48 | Philogyny1
Trochu mi připomíná Erbenovu Vrbu ;) není tam, mimo jiné, zdroj inspirace?
03.07.2016 11:43:34 | Ravena Lupus
Jen tajemství do vrby, ona už to vyvrbí :)
Děkuji, vážím si toho...
03.07.2016 12:03:00 | Philogyny1