branka do zahrady___

branka do zahrady___


Bílá zeď a branka zase vrže
po levé straně pumpa
a konve s čísly hezky v řadě
stárnou s námi
už hlavy děravé
někdy kapou smutkem ze všech očí
na barevné macešky  
všechno je stejné
jen pokaždé jinak se tváříš
někdy víc dole někdy nahoře
o dušičkách se otevíráš
tisícům svíčkám
ten den jsem milovala už jako malá
jsme spiklenci duší
ty tušíš    já tuším

Autor Philogyny1, 25.09.2016
Přečteno 333x
Tipy 31
Poslední tipující: Kubíno, Kaprikorn, Lioness, bogen, Jort, jitoush, hanele m., Amonasr, zdenka, Nikita44, ...
ikonkaKomentáře (23)
ikonkaKomentujících (10)
ikonkaDoporučit (0x)

Komentáře

Nádherný čas a také mám velice rád :-).
Zavzpomínat... :-)

26.09.2016 20:34:34 | Kubíno

Děkuji, Kubíno, já mám ten svůj malý hřbitov ráda a on to určitě ví...

27.09.2016 18:41:08 | Philogyny1

Je to sice praštěný, ale při čtení tvého dílka zrovna hráli úvodní znělku z foresta gumpa a mě to najednou poslalo do té " smuteční zahrady " zajímavý zážitek díky.

26.09.2016 19:47:32 | klaun

Klaune, to byla má zamilovaná kniha, a pak Moštárna, četl jsi? :)

27.09.2016 18:36:17 | Philogyny1

ne tu bohužel neznám, ale nic není ztraceno jdu hledat.

27.09.2016 20:44:44 | klaun

Byla i zfilmovaná, stojí za přečtení, alespoň podle mne...

27.09.2016 20:46:11 | Philogyny1

Ráda jsem chodila na hřbitovy a vnímala jejich tajemnou atmosféru. Než se staly ty věci. Než zemřel můj muž - před dušičkami - a pak, protože na dušičky mám narozeniny, jsem je začala nenávidět... a sabotovat. Můžu si to dovolit. Protože je slavím po všechny ostatní dny v roce. Ve své mysli. Vzpomínám na ty, co odešli. Někdy cítím silné pouto a někdy tu vzpomínku nedokážu pevně uchopit a pak si říkám, že dotyčný už je daleko. Vrací se vzpomínky a pocity na létání nad městem, vnímání zla a nečeho nedefinovatelného, co vím, že se jednou stane skutečností. Omlouvám se za ten tragický tón, takhle to prostě je, přitom podzim miluju, listopad, nakonec i hořkost a bolest patří k životu. Krásný den všem. :-)

26.09.2016 02:29:33 | Iva Husárková

Děkuji Ivo za komentář, hezky jsi to napsala a vyjádřila své pocity.
Mi na dušičky zemřela ta má babička, která mne vychovávala.
Druhá na Štědrý den a tatínek z něj začal mít doslova strach, snad že umře taky. Každé vánoce u nás bylo dusno. Zemřel den před ním a já...taky ho nemám ráda a je u nás dusno. A nic s tím už nenadělám, je to ve mně...

26.09.2016 03:37:26 | Philogyny1

Děkuji, Phil. Vánoce pro mě ztratily kouzlo, kolem Vánoc zemřel náš jezevčík a prostě mám pocit, že tahle doba neštěstí přitahuje, jakoby mrtví stahovali živé k sobě... proto chodím o svátcích do práce, jsem tu sama, rozjímám a představuju si rozzářené vánoční stromky, vonící smažený řízky a bramborový saláty a představuju si rozzářený dětský oči nad dárkama a to je největší dárek, doba, kdy je všechno v pořádku, protože potom, něco se stane, je to jako když berete antidepresiva a máte pocit, že vás přitáhli za gumičku na culíku ke stropu, visíte, bezmocně kejvete nohama a díváte se shora na život pod vámi, doléhají k Vám ozvěny citů a emocí, ale nedokážete je uchopit, pochopit, jste živá mrtvola, cítíte obrovskou úlevu, že bolest je pryč... no a když vás spustí dolů a rozpustíte si vlasy, tak nějak fungujete, ale už to nejste vy jako předtím, vlastně je to jako s mojí tiskárnou, porouchal se nějaký ukazatel oznamující, že papír je v pořádku a tiskárna netiskne, přitom je plně funkční, jenže v hlavě jí to říká: jsi rozbitá, nedáš to, nedokážeš, nesmíš... a tak nepremáva... i přesto - i přesto, moc přeju všem jejich štěstí, aby co nejdýl vydrželo. Mám Tě ráda, Phil. :-)

26.09.2016 06:44:32 | Iva Husárková

Děkuji. :)

26.09.2016 14:27:18 | Philogyny1

Dušičkové ztišení mi vždy také vyhovovalo a mám rád jejich tajemnou večerní atmosféru... :-)

25.09.2016 14:13:18 | Amonasr

Ano, stávala jsem s babičkou ve tmě a na hlavním pomníku v uličce, kde se zapalují plamínky za všechny neznámé duše, se vznášela světélka jako by ve vzduchu, tu chvíli jsem měla nejraději, až jsem si zapálila tu svou a pak... :)
Děkuji.

25.09.2016 15:17:11 | Philogyny1

:-)

25.09.2016 20:15:32 | Amonasr

na bílou zeď...společných tušení...úsměv.z.

25.09.2016 09:15:59 | zdenka

Děkuji, zdenko, je to tak nějak mezi nebem a zemí... :)

25.09.2016 11:56:17 | Philogyny1

..nádherná!

25.09.2016 07:19:58 | Nikita44

Děkuji. :)

25.09.2016 11:54:50 | Philogyny1

inu tušisti...

25.09.2016 01:20:39 | enigman

No, my víme, ale zatím ještě děláme, že tušíme... :)

25.09.2016 11:54:34 | Philogyny1

..barevným listím sice hýří všechny aleje,mně ale podzimek ze svý děravý číše do hlavy smutek naleje..dušičku hořkým truňkem proleje...:-)) :-D* ST

24.09.2016 23:01:12 | Frr

Já mám v ložnici demižon kifovice a o tu se zásadně s nikým nedělím, kdepak jeleni... :)
Děkuji za nakouknutí.

25.09.2016 11:51:49 | Philogyny1

... někdy víc dole někdy nahoře
o dušičkách se otevíráš
tisícům svíček ...

připomíná mi, že podzim je opravdu tady, má plnou dlaň magie ...:)*

24.09.2016 22:11:20 | Ragnell

Vždycky , když napumpuji vodu a táhnu tu konev, která je snad starší než já, tak už jí teče nejen z očí, ale i ze šosu a mívám mokro v botě... :)
Děkuji Ti.

25.09.2016 11:49:38 | Philogyny1

© 2004 - 2024 liter.cz v1.6.1 ⋅ Facebook, Twitter ⋅ Nastavení soukromí