Anotace: ___
Pořád chodím do ticha
a kdybys nevěděl
tak chodím všechny tvý hodiny
a na botách tahám ty svý
kilometry popravčích šňůr
někdy počítám kroky
do zbláznění
šlapu je v kalužích
a mezi stromy kde nikdo
dýchám poločas rozkladu
neznám lepší vůni
mám jí plné vlasy
v dešti jsi nejsilnější a ty to víš
a v těch chvílích cítím že mě
chceš jako nikdo předtím
máš mnoho míst a podob
ale já taky
chceš být oheň
ale já jsem kámen žhavá láva
co proteče ti mezi prsty
a na popel spálí i tvůj
poslední kmen
a někdy bych si chtěla lehnout
mezi všechny ty
kýčovitý mechový kameny
a být nic
vím že to nesmím udělat
protože pak už nikdy nevstanu
už ani nepadám na kolena
to když
jsem kdysi klečela
a ty jsi přišel a zase odešel
a já odešla taky
a od té doby už jenom chodím
bez jména
Nádherné. ST. :-))
17.11.2016 11:11:27 | Iva Husárková
Někdy je to těžký a všichni to známe...
Děkuji. :)
17.11.2016 11:47:46 | Philogyny1
"Ahasvér" sz lásky-nikdy nepřestane milovat...ST***
16.11.2016 18:48:33 | Frr
...a Pražský chodec po Praze... :)
16.11.2016 19:19:04 | Philogyny1
v dešti...jsi...jsme...nejsilnějším...nejněžnějším...proCITnutím...úsměv.z.
16.11.2016 18:18:25 | zdenka
Ano. :)
16.11.2016 19:17:17 | Philogyny1
Tohle je opravdu silná káva pro kosáka, z peří mu rýmy utekly. Hluboce se klaním nad mistrovským zpracováním, až na zobák jsem pad. Snad odnese smutek listopad.
I když se to nesluší letím si pro kapesník. Uff ...
16.11.2016 16:30:15 | kosák