slova jsou jen slova

slova jsou jen slova

U dveří mi zazvonila holčička, která vypadala na první pohled pomalá.
Někoho hledala, ale já neměl tušení koho.
A celej ten náš rozhovor byl labyrint z hustých vysokých zelených keřů.
Oba dva jsem se snažili, co nejvýš vyskočit, abychom zahlédli cestu ven.
Nedařilo se to.
Slova z ní padala jako opožděné sněhové vločky, až se dostala k promiňte, když jsem ji nedokázal pomoct.
A mě mrzelo, že jsem ji nedokázal pomoct.
Bezradní jsme byli oba dva.
Ba možná mnohem víc než kdy dokážu pochopit.
Autor Jort, 01.10.2017
Přečteno 468x
Tipy 32
Poslední tipující: Iva Husárková, bogen, Kubíno, Amonasr, Pamína, Móny, Romana Šamanka Ladyloba, ZILA78, jondys, Frr, ...
ikonkaKomentáře (8)
ikonkaKomentujících (5)
ikonkaDoporučit (0x)

Komentáře

Jsme jedné krve a někdy k sobě máme tak daleko... a slova ještě všechno komplikují.

Krásná věc, Jorte.

03.10.2017 12:35:58 | Pamína

...máš pravdu Pamínko...:)

03.10.2017 20:46:25 | Jort

u nás zvoní akorát svědci jehovovi...
ale teď vážně
pěkné...
:-)

02.10.2017 09:44:37 | piťura

... u mě už se ani nezastavují...:-)

02.10.2017 16:04:27 | Jort

Zeleným živým plotem jde prolézt , vždycky, když doopravdy chceš, ale ze zrcadel mám strach, tam už jsou ostré střepy...

01.10.2017 16:50:04 | Philogyny1

...a hlavně jsou ukazovací...

02.10.2017 16:03:39 | Jort

Wow! Nechápu ... :)

01.10.2017 16:06:05 | Ragnell

...:-)...

02.10.2017 16:03:09 | Jort

© 2004 - 2024 liter.cz v1.6.1 ⋅ Facebook, Twitter ⋅ Nastavení soukromí