vážně jsme vážní

Anotace: ...

Jaké to asi je stát na vrcholu vysoké budovy a chystat se ke skoku?
Poslednímu skoku.
Jsou sebevrazi zbabělci?
Nic není definitivní.

S doktorem M. jsme se shodli na tom, že sebevražda je víceméně intimní věc.
„Lidi, co s ní lezou jiným na oči, tak jsou spíš exhibicionisté.“
„K čemu to je vylézt na Nuselskej most, a pak tam stát a čekat až mě někdo zachrání? Nechat se přesvědčovat, abych to neudělal. Když už ten člověk chce skočit, tak má skočit a ne tam vočumovat,“ prohlásil doktor M. s definitivou.

"Řiď se vlastním úsudkem."
„A co když žádný nemám?“
„Tak se prostě jen řiď.“
„To mi zní...dost divně.“

Poslouchám Dylana a Bacha a snažím se nikomu neškodit.
Fakt nevím proč to děvče v lese tak prchalo.
Jak jen ty její bělostné šaty v temnotě lesa zářily.
A to jsem ani nedupal.
„Ale to mě se stalo taky,“ řekl doktor M.
„Jdu po chodníku a děvče v botách s jehlama to vzalo kolem mě obloukem přes trávník.“

PS.
Večer mi doktor M. volal mobilem.
Vykládal, že mi chtěl zavolat, ale zjistil, že má v ruce dálkový ovladač, a jak nemohl najít telefon, tak si říkal, že mi pošle sms, abych ho prozvonil a tak mu pomohl ten telefon najít.
„A to všechno jsem myslel vážně,“ chechtal se.