Kampaň

Anotace: *

Kampaň

„Tady agent sí áj éj, slyšíte mně? Předávám důležitou zprávu, haló! Slyšíte mně?!“
Tak křičel muž do vysílačky schované v náprsní kapse oblýskaného manšestrového saka.
„Hele Káro, nech už toho a dej si ruma.“ Povídá vpravo sedící muž a polkne štamprli rumu.
„Je kampaň volové. A já nevím, koho budu volit.“
„To já chtěl minule toho profesora. Na zájezdu v Praze jsem ho potkal osobně, vedl předvolební mítink, fakt chytrej. Jenže jsem si všimnul, že měl vlhký kalhoty, flek jako prase. Asi si ho blbě voklepal, či co. No, a to mně tak votrávilo, že mně to vodradilo. Navíc měl blbej účes.“
„To já byl taky v hlavním městě. Pod Václavákem měl projev jinej kandidát. Manželka ho viděla v televizi a prej – ten má charizma, ten se mně líbí! Hovno charizma! To slovo nesnáším! Charizma…to je jako klyzma. Posledně ten, co tvrdil, že má největší charizma v Čechách, skončil v blázinci. V televizi každýho nalíčí, skovaj vrásky a vypadá hned mladší. Na ulici by ho nepoznala. Charizmatička. Mně se teda vůbec nelíbí.“
„Pánové, vy neznáte mapu! Copak můžete volit podle ksichtu? Ten, kdo má pokérovanej ksicht ještě nemusí být nutně hloupej. Však ten pokérovanej byl chytrej! Volily ho všecky pražský fakulty, říkala máma!“
„Študáci…ví velký prd. Je to samej rebel, pirát a svobodomyslník. A to, že tvoje stará má na půlce zadku vytetovanej jazyk Rolling Stones ještě neznamená, že má ve všem pravdu.“
„Jak to víš? To vo tom jazyku??? Vona ho na tebe vyplázla?!“

Na střeše zahrádky seděla kuna. Tvářila se jako holub, sem tam vrkla. Věděla, že dřív nebo později kořist přivábí. Pak bude vše v její režii. Tak jako pokaždé. Příroda holt to tak má.