Flikujeme to, jak jen se dá
Flikujeme to, jak jen se dá
Anotace: ...
Nejhorší je žádat ženu o ruku při veřejném dění.
Ona je bez šance, ale taky může dojít k pěknému pokoření.
Co teď s tím prstýnkem?
Ještě, že neobjednal kostel.
Proto jsou vědmy pořád potřeba.
Jak se jinak vypořádat s osudovými rozhodnutími?
A ony to vědí.
Jsou jako supi posedávající na okolních větvích.
Klub skeptiků nemá proti nim šanci.
Komentáře (8)
Komentujících (7)
Doporučit
Tisk11.06.2023 21:53:15 uživatel smazán
Mi to nahodilo, jak mi došel poštou zásnubní prsten a já najednou nevěděla, co s ním...
11.06.2023 21:22:49 enigman
žádat o ruku je poněkud problematické...co bych si s ní počal a co ona bez ní?...
12.06.2023 09:54:58 La Suneteto
jj.
To je jak ta hádanka:
Co uděláte, když vám malomocný podá ruku?
No vrátíte mu ji.
:-)
Trocha černého humoru na odlehčení.
Ono se smyslem pro černej humor se to má jako s nohou.
Člověk buď má nebo nemá.
10.06.2023 01:37:55 šerý
Vědmy jsou šarlatánky a na nic. Brát hlouposti co nejmenší krajíc.
Já si nenechal ani hádat z ruky. Výsledek vždy ošidný a bez záruky.
