Visíme hlavou dolů

Několikrát jsem byl již odpočítán.
Zdálo se zbytečné vracet se zpátky do ringu.
Smůla je, že došly ručníky.
Ukradla je uklízečka, ale to ji nemůže mít nikdo za zlé.
Má pět dětí a ten plat je opravdu mizernej.
A to poslední děcko je ke všemu dráček.

Manžel ji kvůli němu zbil, protože to přece nemohlo bejt jeho.
Odešel, když se našel takovej nezvratnej důkaz.
Místo něj se k rodině přidala kočka.
Dráček ji sežral, když mu bylo osm měsíců.

Čaroděj z vedlejšího bytu byl vesel.
Měl moc rád experimenty.
Víc než lidi.
A bál se.
Lásky a podobných ohavností.
„Čím méně lidí znáš, tak tím více jsi člověkem,“ řekl mi upír, co jich je nyní všude jako máku.

PS.
Chtěl jsem se skrýt v dubovém háječku, abych si srovnal myšlenky.
Ale bylo tam hrozně moc zaměstnaných lidí.
Nosili dříví do lesa.