Anotace: ---
Poručík od Armády spásy mě vytrhl tři vlasy.
Chtěl splnit nějaká přání.
Jenže s tou mojí DNA mohl těžko chtít, aby lidi přestali chlastat.
Ona je spása vůbec moc pochybnej podnik, když si skrze ní někdo na sebe navlíkne uniformu.
„Máš moc povolené struny na kytaře,“ řekl mi hroch.
Seděl ve vitríně s kuchyňským zbožím, a mluvil znakovou řečí pomocí svých oušek, ale já mu přesto rozuměl.
Takhle mi i zazpíval písničku.
Byl to takovej underground.
Vykládal mi, že byl v kráteru sopky, kde lidé s kuklami na hlavě naháněli se síťkami motýli.
Líbilo se mi mluvit taky jednou potichu.
Byl jsem vděčný mouše, co vlétla do otevřené pusy poručíka, co nás nevhodně pozoroval.
Rozkuckal se tak, že jsem ho musel praštit do zad.
Dal jsem tomu spasiteli ještě jednu herdu do zad a vrátil se k tichému rozhovoru s hrošíkem.
PS.
Nechcete si zahrát twister?
To máte fuk, že jste barvoslepý.
mile hravé čtení :) nelze se neculit
12.02.2024 21:13:34 | narra peregrini
culení není nikdy dost :)
13.02.2024 17:18:46 | jort1
:)
Zrovna včera jsem hovořil s hrošíkem.
Byl divně chlupatej a stál v zrcadle.
Barvoslepost nezaregistrována, jasně byla rozpoznat hnědá a šedivá v porostu obličeje...
10.02.2024 10:00:53 | Koala
Tornádo Lou bych si dal...
10.02.2024 00:47:22 | enigman