Staré nápisy na žebřiňáku

Nemohl jsem se na svět narodit na příhodnějším místě.
Řek bych, že jsem si to vybral dobře, když už to muselo bejt.
Neříkám to jako vlastenec.
Ale jako člověk, co je rád uprostřed Evropy, kde tak rádi házíme flintu do žita.
Nechápu, jak někoho mohlo napadnout, že jsme odpůrci křesťanství.
Kacíři.
My jsme totiž pravými vyznavači základní myšlenky křesťanství.
Jsme ochotni kdykoliv nastavit druhou tvář.

Těžko se pak divit.
Od toho máme divadla.
Tam se prostě přehrává.
Proto se tam smí chodit je ve svátečních šatech.
Jde o kouzlo, které nechceme ztratit.
Neradi ztrácíme kouzla, i když ani žádné nemáme.

Obléknout se jak za starých časů a jít na procházku.
Do bordelu anebo sypat labutím.
Vše je lepší než jít do války.
Pamatuji se jak se mluvilo o tom, když se Rusové přestali kamarádit s Číňanama, že jakousi zbraní vymazali celou jednotku Číňanů na hranicích.
Ono se toho napovídá.
Fakt si to lidi vymýšlí?
Proč?
No o čem se tak dá mluvit v hospodě?

PS.
„Bůh stejně není!“
„Proč to říkáš mě?“ řekl jsem. „Řekni to jemu!“