Rozpočítáváme se na vosy a jejich pruhy

U kamínek s velkou plechovou čajovou konvicí shrbená babka, které by stačil k zakrytí těla větší šátek, drží v třesoucích se prstech cigaretu.
K čemu jí je vzpomínka na její krásu?
Byla kdysi třikrát znásilněna.
Třikrát a dost.

Zavřeli ji do psychiatrického ústavu.
Ona byla vinná.
Vzbuzovala v mužích špatné myšlenky.
Čemu se divit, když ředitel školy přikazuje děvčatům na základní škole, že musí chodit na vyučování řádně oblečené.
Cudně, aby nevyváděly z rovnováhy spolužáky a učitele.
To není noticka z minulých století, ale zcela nedávná novinová zpráva.

V odstaveném starém vlakovém vagónu je živo.
Červené světlo sálá z jeho oken.
Že by bordel pro bezdomovce?
Poletují tu vložky s křidélky.
Vše je dobré, když není slyšet třískání vězeňských dveří.
Kdy s kouskem sýra chytíš myš na vlastní fantazii.

PS.
Sexuální revoluce tu byla dávno předtím než jsme ji tak nazvali.
Všechno tu již nějak bylo.
Kdo za to může?