Mravnost věčných spáčů

Otisk dne ve vesmíru zřetelně trčel.
Nemůže jen tak zmizet, i když si to někde přeje.
Prostě tu je.
Už tu byl dávno předtím.
Pro zkapalnění odpovědí mnozí ukřižují vlastního boha.
Najdou tajenky a skryjí je ještě hlouběji.

Sám jsem syčák.
Vždy když vyhazuji do kontejneru láhev od rumu, tak tam naleju trochu čaje, abych „potěšil“.
Na základce jsem byl za blba, a jak to tak vypadá, tak se to moc nezměnilo.
Za oknem poskakují dospělý, co už všechno vědí.
A když mají bílé pláště, tak mnohem víc.
Hledáte smysl života?
On vás už vezme někdo za slovo.
A už v tom lítáte.

Všechny ty svíce, které tak rádi rozžíháme při milování jsou nejspíš jen reminiscence na náš život v jeskyních.
Proto se k tomu stále vracíme a říkáme tomu romantika.
Šeptáním zrazeni bez jediného čerta.
Nikdy jsem nikoho nezabil, ale jistý si tím být člověk nikdy nemůže.
Je zajímavé, jak dokážou být myšlenky nebezpečné.

PS.
Musíme si dávat pozor na vlastní slova.
Kurva.