Klavír hraje cizokrajnou melodii.
Klavír hraje cizokrajnou melodii.
Anotace: ...
Budík je opleten pavučinou.
Navždy se zastavil na půl dvanácté.
Tedy pořád je tu šance.
Do první řady postavit dítě.
Četl jsem o křižácké výpravě dětí.
Na konci skončily prodané na otrokářských lodích.
Proč se asi na hřbitovy dává kovaná brána?
Na hřbitově by se nemělo kouřit?
A kde tedy můžu kouřit?
Já myslím, že nejeden nebožtík by si rád za-inhaloval tabák.
Příliš se snažíme žít cizí životy.
I smrt.
Za co všechno je schopen se člověk stydět?
Myslíš, že se něco stane, když se začneš modlit?
Myslíš, že se něco stane, když se přestaneš modlit?
Slezl z prostoru nad postelí.
Na zem se nedostal.
Stál kus nad zemí, takže si nemohl vzít boty.
K čemu taky?
Bez toho v nich byl kamínek.
PS.
Slušný člověk se mračí.
Rád by rozdával jablka poznání.
Komentáře (9)
Komentujících (5)
Doporučit
Tisk
Kdysi jsem četl nějakou detektivní povídku od Woody Allena, kterého moc nemusím, ale líbilo se mi:
'na hodinách v kuchyni bylo půl třetí, to vím naprosto přesně, protože se před časem zastavily a od té doby je na nich pořád půl třetí...'
Ideální svědek:-)
28.07.2025 19:06:38 | Ž.l.u.ť.á.k.
niečo medzi nebom a zemou, to musí byť povznášajúce, už len z hľadiska fyziky. Napríklad klavírne krídlo, ktoré riadi kopilot, keď oproti mu letí patrijot, tak z toho som idijot a to som toho Dostojevského ani nedočítal. Taký bezváhový stav má niečo do seba, vraj ho možno dosiahnuť mentálnou levitáciou, teda povznášaním sa nad sebou, nad vecou, najlepšie nad cudzou... Tak, ešte je čas, než bude o-päť dvanásť, ako tých apoštolov na orloji so smrtkou
28.07.2025 11:50:03 | LV
