sui generis
sui generis
Obléknu se do tvého ticha
prostoru za dechem, svítání
nepotřebuju nic víc
je tajemství vryté do kůže
všeptané zvlhlým růžím, tak...
Obléknu to ticho a podržím tě
bělostí svých nohou.
Mario Sorrenti
Komentáře (24)
Komentujících (13)
Doporučit
Tisk
Son, fascinuje mě nejednoznačnost tvých textů, ty přesahy významů. Kapky jednoho pohltí záplava druhého. Přesto, že nechápu, dotýkáš se mě. Ta úžasná svoboda prvotního nevědění, vznáším se v útrobách tvého sdělení. Teplo a hebkost. A vanoucí ticho.
13.09.2025 23:58:07 | Matahaja
Nádherné! Intímna, zmyselná a zároveň silná poézia! Hra so tichom a svetlom je úžasná!
10.09.2025 23:21:42 | IronDodo
Poslední dva verše bych řekl unikátní pro cejch @
A šťouchlo do mě "... prostoru za dechem." To je super podnět, který by se dal autorsky dobře rozvíjet.
10.09.2025 22:11:26 | šerý
.....S kým zapletly se? A ruce po hmatu a vískají v zavrtění rána s vykukujícími palci u nohou......tam možná klečí celý její svět.......Ji.
10.09.2025 19:40:22 | jitoush
hned když jsem si to přečetla napadlo mě, že je to krásná, plná drobnička...
S kým zapletly se?
A ruce po hmatu a vískají
v zavrtění rána
s vykukujícími palci u nohou.
Tam možná klečí celý její svět.
nádhera, děkuju Jitu!*
13.09.2025 21:49:43 | Sonador
Musel jsem si vyhledat, co znamená sui generis... a mám-li použít stejný jazyk, napíšu Te amo.
10.09.2025 19:29:45 | vrbák