sui generis
sui generis
Obléknu se do tvého ticha
prostoru za dechem, svítání
nepotřebuju nic víc
je tajemství vryté do kůže
všeptané zvlhlým růžím, tak...
Obléknu to ticho a podržím tě
bělostí svých nohou.
Mario Sorrenti
Poslední tipující: Iva Husárková, Akrij8, Jiří I.Zahradník, Matahaja, Protos1182, lawenderr, jort1, nehledaná, mara539, IronDodo, ...
Komentáře (24)
Komentujících (13)
Doporučit
Tisk13.09.2025 23:58:07 Matahaja
Son, fascinuje mě nejednoznačnost tvých textů, ty přesahy významů. Kapky jednoho pohltí záplava druhého. Přesto, že nechápu, dotýkáš se mě. Ta úžasná svoboda prvotního nevědění, vznáším se v útrobách tvého sdělení. Teplo a hebkost. A vanoucí ticho.
10.09.2025 23:21:42 IronDodo
Nádherné! Intímna, zmyselná a zároveň silná poézia! Hra so tichom a svetlom je úžasná!
10.09.2025 22:11:26 šerý
Poslední dva verše bych řekl unikátní pro cejch @
A šťouchlo do mě "... prostoru za dechem." To je super podnět, který by se dal autorsky dobře rozvíjet.
10.09.2025 19:40:22 jitoush
.....S kým zapletly se? A ruce po hmatu a vískají v zavrtění rána s vykukujícími palci u nohou......tam možná klečí celý její svět.......Ji.
13.09.2025 21:49:43 Sonador
hned když jsem si to přečetla napadlo mě, že je to krásná, plná drobnička...
S kým zapletly se?
A ruce po hmatu a vískají
v zavrtění rána
s vykukujícími palci u nohou.
Tam možná klečí celý její svět.
nádhera, děkuju Jitu!*
10.09.2025 19:29:45 vrbák
Musel jsem si vyhledat, co znamená sui generis... a mám-li použít stejný jazyk, napíšu Te amo.
