V hlavě jak v pokojíčku

Buddha zemřel údajně na otravu jídlem, protože bylo zkažené.
Legenda praví, že věděl, že je jídlo zkažené, ale nechtěl urazit dárce.
Je s podivem, že nezemřel již daleko dříve v rámci takové filozofie.
Jenomže legendy toho nakecají.
Lepší je být nevědoucí paroháč.

Odmalička ti říkají: Přece nechceš skončit u lopaty?
Jenže, co by byl svět bez lopaty?
Je jen důležitý, abys ji neměl v ruce ty.
Chtěl by jsi být hrobníkem?
Nachytal jsem svou pravdu spát s vlastní lží.

Hledím dírou ve stropě.
Mefisto si maluje nehty nad záchodovou mísou.
Prasklinou mezi slovy dívám se pravdě do dělohy.
Bojím se, co se zrodí.
Neustále oslavujeme vojevůdce.
Svět bez násilí je přece tak nudný.

PS.
Dítě nechápe svůj stín a snaží se před ním utéci.
Jsme jenom děti na tom velkém vesmírném kolotoči.