Dostal jsem plyšovou opici

Svatí se roztříštili na podlaze kostela i s Kristem, který se tak zbavil konečně svého kříže.
Potřeboval bych se pověsit hlavou dolů, aby se mi do hlavy nahrnulo trochu krve.
Zkusil jsem si pustit Ódu na radost, ale i když to zpívalo na 1O OOO vokalistů, tak mě to stejně nerozhejbalo.
Byl jsem totiž duchem trochu mimo.

Vím, že se čas nedá strhnout jako starý plakát.
Čas se dá strhnout ještě tak, když strhnete péro v hodinách, ale to je jen takový zástupný lomoz.
Chtělo by to ještě nějakou ženskou.
Cizinku.
Co mluví anglicky, francouzsky, španělsky, čínsky...no hlavně ne česky.

Slyšet cizí jazyk a muset se snažit vnímat každé slovo a tím znovu ožívat.
Jen ne Němku.
Protože, co kdyby začala křičet?
Na takový povyk je každý libido krátký.

PS.
"Já tě tady nechci!" vykřikl osamělý chlap na lupiče a ten vyskočil oknem ze třetího patra.