jaro a___

jaro a___

 

jaro a

 

ticho venkovské  kuchyně

lapené do vůně medu

ve zlatých mucholapkách

spirála agonie černých pěšců        

v posledním vzepjetí

(za)křičí slepenými křídly

hlasitě

potichu

             a pak si

             jen tak odejdou

 

tak jako její vlasy

když přiblíží(š) se na dosah

 

Autor Philogyny1, 17.03.2017
Přečteno 396x
Tipy 23
Poslední tipující: jitoush, Jort, Květka Š., Robin Marnolli, zelená víla, Malá mořská víla, CoT, jitka.svobodova, Amonasr, aravara, ...
ikonkaKomentáře (4)
ikonkaKomentujících (3)
ikonkaDoporučit (0x)

Komentáře

...já nesnáším chleba, co se mi rozpadne, když si ho chci ukrojit...

18.03.2017 20:08:45 | Jort

Na tohle jsem už svým způsobem vyzrála, nůž ostrý jako břitva a chleba na prkýnku, a ani nemám prsa od mouky... :)

19.03.2017 06:41:39 | Philogyny1

chebuldop - bi cýchrecu

17.03.2017 14:03:53 | aravara

Po pravdě přiznávám, že jediné, co nesnáším, jsou ty nešťastné mouchy, někdy doslova bojují o život a bzučí tu svou agonii, bojují do poslední chvíle.
A někdy se stane, že mi i s tou spirálou přistanou na hlavě a já rvu z vlasů mucholapku, naštvané mouchy a mrtvé mouchy a směju se sama sobě...

17.03.2017 16:13:46 | Philogyny1

© 2004 - 2024 liter.cz v1.6.1 ⋅ Facebook, Twitter ⋅ Nastavení soukromí