jaro a___

jaro a___

 

jaro a

 

ticho venkovské  kuchyně

lapené do vůně medu

ve zlatých mucholapkách

spirála agonie černých pěšců        

v posledním vzepjetí

(za)křičí slepenými křídly

hlasitě

potichu

             a pak si

             jen tak odejdou

 

tak jako její vlasy

když přiblíží(š) se na dosah

 

Autor Philogyny1, 17.03.2017
Přečteno 513x
Tipy 19
ikonkaKomentáře (4)
ikonkaKomentujících (3)
ikonkaDoporučit (0x)

Komentáře

18.03.2017 20:08:45   Jort

...já nesnáším chleba, co se mi rozpadne, když si ho chci ukrojit...

líbí

19.03.2017 06:41:39   Philogyny1

Na tohle jsem už svým způsobem vyzrála, nůž ostrý jako břitva a chleba na prkýnku, a ani nemám prsa od mouky... :)

líbí

17.03.2017 14:03:53   aravara

chebuldop - bi cýchrecu

líbí

17.03.2017 16:13:46   Philogyny1

Po pravdě přiznávám, že jediné, co nesnáším, jsou ty nešťastné mouchy, někdy doslova bojují o život a bzučí tu svou agonii, bojují do poslední chvíle.
A někdy se stane, že mi i s tou spirálou přistanou na hlavě a já rvu z vlasů mucholapku, naštvané mouchy a mrtvé mouchy a směju se sama sobě...

líbí
© 2004 - 2026 liter.cz v2.5.7 ⋅ Facebook ⋅ Threads ⋅ X ⋅ Nastavení soukromí ⋅ Osobní údaje ⋅ Provozovatel