Stráň nad řekou.

"*"

"***"

"To by bylo ... aby nic nebylo."

Usmál se kvítek skotačící 

S dlouhými vlasy.

(Botanický název a barvu raději neuvádím.)

(Každý si rád domyslí.) 

Doufám, že máte dostatek představivosti.

"***"

Kvítek

Jak ve větru rozevlátý 

Nic neskrývá

Jen další drobné květy

Nic nepředstírá

Voní do dálky.

(Na stráni mezi stébly trávy, 

kde září Zlatobýl na Slunci svými klasy.)

Zlobí

Možná ano i ne.

Ví co chce 

Dává sladkou pusu básníkovi.

"***"

Bude jich víc !

Budou jak med

Ač se brání poeta

A pírkem fialovým odhání 

Hříšné představy

Choutky během chvilky

V žáru sobotního dne

Copak to jde !

(Na to myslí jen Ti s dobrodružným srdcem)

Přemýšlí

Chce skočit do vody

Spláchnout pot i prach

Ochladit srdce

Zchladit chtíč

Bosou nohou najít pramen

Rovnováhu

Vydechnout žár již neúnosný.

"***"

Kvítek skotačí a skotačí.

"Dnes maluj a dotýkej se."

"Štětcem dělej dlouhé tahy."

"Až položím se ... do vysoké trávy."

"Až kapky potu na šíji ..."

"Konečky prstů políbí."

"Jen hrej si."

"Tancuj a povídej báchorky o nás dvou."

"Dlaní tvaruj mé lístky okvětní

a bliznu polib prašníky."

"Nenechám Tě ... v klidu."

"Hrej si  ... hrej."

"Jen pozor si dej."

"Ať nezabloudíš ... v labyrintu slov."

"Jsem na této Zemi jediná."

"Ať neutrhneš krásu a vroucí cit."

"Vše uvadá v tom vedru."

"Za pár minut ... bez sklenice vody."

"***"

"*"

 

Ztrácím signál.

Spojení přerušeno.

Se strání nad řekou.

 

Pokračování slibuji až večer.

"***"

Jdu si zaplavat do řeky.

"***"

"*"