Návštěvnost
Nula..
Nula..
Anotace: ...musela jsem to napsat...jak to vidím před sebou...trochu klišé..možná..bohužel..
Vždyť je to jen...krev.
Má zelenou a modrou barvu.
To je z těch světel.
A barevný vykloubený zápěstí.
Pak začal převracet stoly.
Až budeš ležet v krvavý asfaltový louži,
Jemu to bude jedno.
Snad konečně pochopíš,
že tohle není láska.
/bez tebe nemůžu žít./
Každej ti holka slíbí,
že ti nikdy neublíží.
Každej.
/kecy nemaj cenu!/
Tak zapomeň na tři šťastný roky.
Na slova lásky.
Na sliby.
/ty nejsi nula. on je./
Protože jestli to neuděláš....
už nebudu mít jedinej důvod mít tě ráda...
Komentáře (22)
Komentujících (7)
Doporučit
TiskPři prvním krvavém násilí ho vzít židlí nebo něčím podobným po palici, aby mu bylo jasné, že zábava z toho pro něj nekouká.
07.05.2013 08:46:01 | JaJarda
akorád bych to nedal do miniatur...
(Také jsem to měl ještě nedávno stejně jako Jan, jenže ta má to dělala chytře a já dlouho vůbec nevěděl jaký jsem smeták :-), dnes se nead tím i trochu pousměju - kysele. Těm lidem se to jejich jednání většinou časem vrátí, a já jsem se naučil být více opatrný a nemít hned srdce na dlani.)
06.05.2013 10:24:10 | Robin Marnolli
obdivuju tě za tvůj přistup..:)
06.05.2013 22:10:08 | Loveless
jaký přístup?
07.05.2013 06:44:05 | Robin Marnolli
no, že se k tomu stavíš, tak nějak s humorem:)
07.05.2013 09:07:01 | Loveless
Jak dokonale tomu rozumím... a nemusí ani téct krev...
06.05.2013 07:30:57 | Descardea
Kdysi, to uz je hodne davno, jsem si taky myslel, ze bez ni nedokazu zit, bal jsem se. Ukazalo se, ze prestat si nechat srat na hlavu a poslat ji do prdele, bylo to nejlepsi, co jsem mohl udelat. A ted si ziju skvele oproti tomu, jaky to bylo s ni.
05.05.2013 23:28:55 | Jan Voralberg
to každopádně...tohle dílo, je o holce, která to nevidí..a navíc je zranitelnější (fyzicky) než chlap..je fakt, že psychicky ti může ubližovat stejně tak ženská, jako chlap..
05.05.2013 23:37:07 | Loveless
a já se na to ještě musím koukat..a to není jen jeden případ..
05.05.2013 23:39:02 | Loveless
Ja tvrdim, ze jak ve vztahu neni vzajemna ucta, tak je to spatny.
Tenkrat jsem byl mladej a blbej, ji jsem slepe miloval, byla prvni a ona se mnou zametala jak blazen, kurvila se, apod. a ja jsem mel strach bejt sam.
Ale i ona casem musi zjistit, ze to tak dal nejde.
05.05.2013 23:52:07 | Jan Voralberg
hmm...měla jsem strašně hodnýho kluka..a já si ho nevážila, ubližovala mu a nechápala jsem proč..a ničilo mě to, nesnášela jsem se za to,tak jsem to ukončila raději dřív, než by to zašlo dál a víš co, on mě prosil, abych se vrátila..a já odešla, kvuli němu..a co z toho plyne, člověk potřebuje, vedle sebe sobě rovnýho, pravda, jinak to ničí jeho i toho druhýho....nebo se nabízí otázka zda-li se vyžíváme v bolesti..?
06.05.2013 22:09:23 | Loveless
myslím, že každá takováhle zkušenost je zpočátku strašná, ale nakonec neocenitelná, pokud se z ní člověk vzpamatuje a vytěží z ní, co se dá. taky mám za sebou něco asi jako ty, prostě psychickej teror (fyzickýho bohu díky nic)... ještě donedávna, přestože je to už pár let, jsem to brala jako tragédii, ale dnes už jsem, řekla bych, nad věcí... to nic ale nemění na tom, že se mi na takovéhle věci o to hůř kouká. takovým lidem je těžké pomoct, jsou odříznutí, na čemž si dal daný partner/partnerka záležet, a tudíž jejich obraz světa formují pouze oni... a to je pak drsný. člověk věří evidentním nesmyslům a pravdu nevidí, tudíž si nenechá pomoct. já ale bohužel nevěřím, že se tihle lidi změní, zvlášť pokud jde o muže... ne kvůli předpojatosti, holt jsou na světě i psychopati a těch je víc mezi muži. a to, co v básni je, přesně sedí... že až bude člověku nejhůř, dotyčnému to bude fuk... protože on si jde jen za svým potěšením a zábavou, nic jiného ho nezajímá, řídí se tím, co aktuálně cítí (většinou nic pěkného), co chce, to dostane. ale ještě úplně na závěr, nějak myslím, že kluci to mají v těhlech případech těžší, protože málokdo rád přiznává, že sebou nechal zametat, a tím spíš kluk... možná to moc generalizuju, ale přijde mi to tak. omlouvám se za obsáhlost, citlivé téma zkrátka...
06.05.2013 02:41:33 | Já Esther Ruth
vyjádřila si to přesně...a nejhorší, je že ty dotyčný, o kterých píšu, tohle všechno ví, že co dělají je špatně, že si to nechají/li líbit..a omlouvají to "láskou"....a mají přátele...a místo pomoci, chtějí abychom je litovali, nedokážu litovat takový lidi...hraničí to dokonce s tím,že jimi pohrdám, přestože se za to nenávidím..jsou to přece jen přátelé..
06.05.2013 21:55:37 | Loveless
chápu to, ale z pohledu člověka, který je uvnitř... není to tak jednoduché... přátelé možná kolem tebe jsou, ale protože největší autoritou je pro tebe ten partner - a ano, je to chyba, já vím - ten člověk je tak strašně sám, že si pomoct nedokáže a slovo ho nevyléčí. ale to pohrdání jsem zažila taky... ze své strany. říkala jsem si, že ta slečna, co se do toho vrhla po mě, je úplně pitomá, a samozřejmě, tím pohrdám i sama sebou (a zas mě to přešlo). tohle je právě ta cesta, kterou se ten dotyčný snaží svou oběť přátel zbavit, neustále dává podmínky, zaměstnává ji úkoly a tak dále. a co je na tom nejošemetnější? že za tyhle biče, které snáší, pak dostane chvilku, kdy je ten člověk naprosto úžasný a milý a chvíle s ním si člověk dlouho pamatuje. zná přesné dávkování cukru a biče. to funguje jako nic jiného. a všechno ostatní omlouvá tím, že ho někdo naštval, cizí, nebo oběť sama... ta je největším viníkem. a když jsi strašný viník a "partner" je tu v roli toho jediného, kdo ti může odpustit, je to najednou celý tvůj svět. ostatní jsou jen odrazy, protože on tě donutí, abys nic nevnímala jako důležitější, než je on sám. přátelé odcházejí, třeba uražení, nechápou, jsi divná, hloupá atp. je to opravdu zoufalá a téměř bezvýchodná situace. mnohdy to může skutečně skončit tragicky. partner ti vyhrožuje sebevraždou pro banální nebo naprosto vágně formulované důvody. zažila jsem taky. a když jsi takhle vyčerpaná, skutečně fyzicky i psychicky, je každá výhružka mocná. těm, kteří to vidí zvenčí, přijde zcela jasné, že nic na tom není v pořádku. ale tihle lidé tě do té situace zavedou nenápadně. a zvláště pokud nemáš žádné zkušenosti, jsi nesnadnější kořist. i já jsem si říkala, jak chci svůj první vztah budovat na vzájemném respektu, svobodě a důvěře. a co jsem dostala? výhružky, teror, vydírání, žárlivost naprosto neskutečnou. problém mají ti, kteří si vybírají stále stejný typ partnerů (což bohudík není můj případ)... tam už je opravdu potřeba, aby se ten člověk vážně zamyslel, co chce, protože to asi moc dobře neví a nebo má sám nějaký problém kromě toho, že byl napoprvé naivní (kdo není). ale dostat se z toho, to je projít peklem. bleh. nikdy víc. takže chápu, ale je to opravdu složité, pro obě strany.
06.05.2013 22:38:43 | Já Esther Ruth
Je videt, ze to mas odzity a prekonany, takhle bych to napsal taky, takze souhlas.
06.05.2013 22:59:25 | Jan Voralberg
děkuju ti za to, že jsi to napsala, už tomu snad líp rozumím...ale mě tohle udělat jednou, odejdu okamžitě..nemohla bych milovat někoho, kdo by to udělal...
mimochodem, když od něj ta dotyčná odešla..tak se on zabil a ona ho obrečela..
06.05.2013 22:51:48 | Loveless
dopadá to různě, je pravda, že se to nedá až tak zobecňovat... navíc ne každý s takovým chováním má stejný problém. ale je fajn umět říct ne nebo vědět, kdy už je něco příliš. taky jsem si to ujasnila a když se mi něco nelíbí, hned to dám najevo. naštěstí to skoro nepotřebuju. nejlepší prostě je udělat něco hned, jak ty říkáš.
06.05.2013 23:54:51 | Já Esther Ruth
Souhlasim s tim, ze tyhle zkusenosti jsou na hovno, kdyz je clovek proziva a casto si rika, ze by je radsi nezazil a to samy o vecech, co udela spatne, ale tyhle veci jsou zaroven hrozne uzitecny pro cloveka, kdyz se z nich pouci a neco si z toho vezme, proto bych to nemenil.
06.05.2013 09:47:52 | Jan Voralberg