víš
víš
Anotace: —
stříbrnou kajalovou tužkou vykreslím
po paměti společný smích
to když fouká silný vítr
dál nikdy nedojdu
štěkají psi, víš
a venku fouká silný vítr, co maže oči do
spadlého listí
to jediné je opravdové
Fouká silný vítr a já jsem v lese. Nespěchám.
Poslouchám, jak úpí stromy.
Vteřina a suchý třesk. Tak mizíme
Komentáře (13)
Komentujících (7)
Doporučit
Tisk26.11.2017 03:04:10 uživatel smazán
Miluju silný vítr.Jen potom trávím celý den hledáním klobouku.
To vrzání starých stromů mi zase připomíná že si mám promazat kolena ST
26.11.2017 14:09:22 Philogyny1
já taky, schválně chodím pod jedním stromem, co se kymácí jak lodní stožár, něco mne k tomu nutí...
25.11.2017 17:30:54 Jort
...pamatuji, jak před mnoha lety padaly veliké kroupy a já myslel, že nám někdo bouchá na okno v prvním patře...
25.11.2017 15:40:01 Amonasr
Dnes jsme si ten silný vítr a úpění stromů v Jeseníkách v lese u sv. Anny taky nečekaně užili... Byl jsem rád, když jsme pak zmizeli zpátky domů, i když spadlá taška ze střechy a ulítlý plech z šopy taky nebylo zrovná milé přivítání po návratu... :-)
25.11.2017 15:57:00 Philogyny1
...a nám ve mlýně praskaly tabulky skla, jako kdyby do nich někdo tloukl, lezu tam po všech těch žebřících, a hledám... :)
25.11.2017 16:00:15 Amonasr
...boží dopuštění... tak ať je těch popraskaných tabulek co nejmíň... ;-)
25.11.2017 17:07:28 Philogyny1
...to jsem ještě nezažila, přišlo mi, jako kdyby je vyklovával nějaký pták zevnitř, ten zvuk... a tak hezký podvečer přeji... :)
25.11.2017 17:26:57 Amonasr
To zní až strašidelně... Tady už se naštěstí vítr utišil. I Tobě pěkný večer! :-)
