Anotace: …
tak co teď
kdy už se smrti
nebojím
prošla jsem šerým
údolím
odhrnula závoj
mlhovin
za stínem
stín
průzračním
nahá jsem přišla
nahá odcházím
přijetí a smíření
zrození i zmar
a to mezi
mezi tím
ať nás uvnitř zprůzrační
Nádherná báseň Zdenko.
16.07.2021 16:01:50 | Vivien
ať Vivi …ať … děkuji…úsměv.Z
18.07.2021 23:21:56 | zdenka
Čisté :-)
16.07.2021 11:25:56 | Amonasr
Nahota, je jen přidělená pleť. Když se narodíme, je k růstu elastická.
Dívám se pro jistotu do diáře. Žádnou schůzku se smrtí, naštěstí nikde poznamenanou nemám. Na vše mám tak málo času, nestíhám a ještě tohle?
Zdenko...*
16.07.2021 00:15:05 | šerý
nestíháme … nestavíme … ani na znamení … děkuji….Šerý…úsměv.Z
18.07.2021 23:24:21 | zdenka
pfíha... průzračním! paráda...
15.07.2021 22:00:32 | Sonnador
raduji se spolu s tebou …. pfíha … úsměv…Z
18.07.2021 23:26:03 | zdenka